Ministerstva jsou jen špičkou ledovce zvaného státní byrokracie. Zhruba třicet tisíc lidí přibylo za deset let na dalších úřadech označujících se jako státní správa. Tam spadají i policisté, hasiči, armáda, soudci či úřady práce.
Ale dopočítat se skutečného přírůstku všech úředníků a zaměstnanců státu je takřka nemožné. Úřady si totiž mezi sebou přesouvají tisíce činností a lidí, a tím znemožňují konečné srovnání.
Asi největší stěhování úředníků nastalo v roce 2001, kdy vznikly kraje. Na ně přešla spousta lidí, ale ani ministerstvo financí, ani ministerstvo vnitra nejsou schopné říci kolik.
"Od roku 1996 došlo ve státní správě k výrazným organizačním změnám a není v možnostech našeho útvaru tyto změny zpětně vyhledat, nebo vůbec sledovat," říká Zuzana Beránková z odboru na Úřadu vlády, který má sledovat počty úředníků na centrálních úřadech.
"Srovnat to by byl úkol na diplomovou práci, a tím se nikdo nezabývá," přitakává úředník na ministerstvu financí.
"Mnoho úředníků je také převáděno na podřízené úřady nebo neziskovky. Celá oblast by chtěla audit, jako proběhl na ministerstvu financí, ale premiér ho nechce," dodává další úředník.
Zkoumání, kde lze ušetřit lidi, zastavil premiér Jiří Paroubek kvůli nadcházejícím volbám.
Samy úřady obhajují své rozrůstání tím, že jim přibylo práce. Nejčastěji jako důvod uvádějí, že musí dělat hodně věcí kvůli Evropské unii a že přibývají nové zákony.
Za deset let také vzniklo sedm nových úřadů, jako například ministerstvo informatiky či Národní bezpečnostní úřad. Zaniklo jen ministerstvo pro privatizaci.
I slučování úřadů přitom může vést k tomu, že úředníků přibude. Když letos vznikl Státní inspektorát práce, měl rázem o sto lidí více než dva úřady, které nahradil.
