Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Úsporný rozpočet je schválený, Čechy ale čeká mnohem drastičtější šetření

  • 1347
Poslanci schválili rozpočet na příští rok s deficitem 105 miliard korun, tedy o 30 miliard nižším, než je plánováno na letošek. Řada resortů musela bolestně osekávat výdaje a Češi se už připravují na vyšší ceny kvůli růstu DPH. Ministerstva i obyvatelé však musí počítat s ještě silnějším utažením opasků. Podle ekonomů je to nevyhnutelné.

Stát má v příštím roce podle plánu vybrat do státní kasy 1,085 bilionu korun a  utratit téměř 1,190 bilionu. Pokud se to podaří, dosáhne schodek rozpočtu 105 miliard a deficit veřejných financí klesne z loňských 4,7 procenta vůči HDP na 3,5 procenta.

Zpravodajství ze Sněmovny

Poslanci schválili schodek 105 miliard

A právě snižování schodku veřejných financí je cíl, kolem kterého se sestavování ročního rozpočtu nyní otáčí. V roce 2016 by totiž vláda Petra Nečase chtěla dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, a tak musí rozpočtový deficit snižovat děj se co děj.

Leden ukáže, jak se rozpočet změní

Dít se přitom nebudou příjemné věci. Na Evropu doléhá dluhová krize a rozpočet na rok 2012, který se stavěl na předpokladu, že tuzemská ekonomika poroste v příštím roce o 2,5 procenta, se bude muset této situaci přizpůsobit. Současné odhady mluví už o mnohem nižším tempu hospodářského vývoje.

Samotné ministerstvo financí hovoří o jednoprocentním růstu, katastrofické scénáře pak počítají až s tříprocentním propadem a apokalyptické i s pětiprocentním. Sám tvůrce rozpočtu, ministr financí Miroslav Kalousek, proto počítá s tím, že bude rozpočet brzy přepracovávat.

"Na základě lednové prognózy, až budeme mířit na méně pohyblivý cíl a budeme mít větší míru jistoty o skutečném průběhu, budeme vědět, k jak hlubokým změnám budeme muset sáhnout a s jakou novelou a jednotlivými opatřeními na příjmové i výdajové straně rozpočtu přijdeme oslovit Poslaneckou sněmovnu a požádat o schválení," řekl ve Sněmovně Kalousek.

Česko čekají další úspory

Ministr už dříve avizoval, že pokud bude růst ekonomiky nižší, sníží se i státní příjmy a stát bude muset škrtat ještě víc, nebo hledat dodatečné příjmy. S cílem zachovat plánovaný deficit ve výši 105 miliard Kč se totiž podle ministra nesmí směrem vzhůru za žádnou cenu hnout.

Lednové zvýšení daně z přidané hodnoty ze současných 10 na 14 procent tak už nebude pro zvýšení státních příjmů stačit a Kalousek už naznačil, že ve hře může být i zvýšení DPH na 19 procent. (více zde)

Ačkoliv je v době útlumu ekonomik těžké namísto stimulů požadovat další škrty a zvyšování daní, ekonomové takový přístup schvalují.

Ekonomové: stimulovat růst by bylo fajn, ale nejde to

"Bylo by hezké podporovat ekonomiku, ale to bychom museli žít v jiné době. Nyní, kdy se Evropa potýká s dluhovou krizí, nemáme žádnou jinou reálnou možnost, než přijmout rozpočet takový, jaký je, na začátku příštího roku ho novelizovat a snažit se o to, aby byl růst dluhu co nejmenší," říká analytik ČSOB Petr Dufek. 

Podobně se vyjadřuje i hlavní ekonom Komerční banky. "Tentokrát bych se snažil za každou cenu udržet naplánovaný schodek i při výraznějším zhoršení odhadů růstu ekonomiky," říká Jan Vejmělek.

Vývoj hospodářství v jednotlivých zemích totiž ovlivňují finanční trhy, konkrétně ochota investorů financovat státní dluhopisy, jejichž vydáváním si země zajišťují potřebný přísun peněz na svůj chod. Pokud důvěra investorů ochladne, začnou za půjčení peněz (nákup bondů) požadovat vyšší výnos. Vyšší úrok ale navyšuje celkový dluh země a je pak ještě složitější ho splatit.

Právě kvůli růstu celkového zadlužení se nyní Evropa potápí a některým zemím hrozí, že zkrachují. Investoři jsou proto opatrní a jakékoliv navyšování dluhů trestají právě požadavkem vyššího výnosu.

"Konsolidace veřejných financí je nyní téma číslo jedna, který finanční trhy sledují. Pokud by Česká republika přestala dodržovat nastavené finanční výhledy (zvýšila schodek), trhy by reagovaly negativně, a to velmi prudce. Prodej státních dluhopisů by se citelně prodražil, takže jakékoliv stimuly na podporu ekonomiky by byly v konečném dopadu neefektivní," vysvětluje Vejmělek.