Odborníci věří, že koncentrace penzijního trhu a silný nástup zahraničních skupin bude pro klienty znamenat větší jistotu. "Zahraniční firmy měly o český trh zájem vždy, ale trochu čekaly, jaká bude představa státu o penzijní reformě. Teď je jasné, že každá z variant počítá se zachováním soukromých penzijních fondů," řekl ekonom Marián Klásek.
Silný nástup zahraničních finančních skupin do penzijního spoření přišel v závěru loňského roku. Šestá největší pojišťovna na světě, britská CGNU, koupila od Mostecké uhelné společnosti Všeobecný vzájemný penzijní fond, banka ABN Amro vytvořila svůj penzijní fond po akvizici a sloučení fondů Jistota a Koruna. Největší penzijní fond, Vojenský otevřený, převzala v závěru roku společnost Winterthur od ostravské Union Group bezmála za tři miliardy korun.
Na českém trhu probíhá cenová válka o získání co největšího podílu. "Ceny za akvizice fondů, které investoři platí, jsou velké a vyšší než třeba v Polsku. Nejsou určované ani tak podle majetku, jako podle počtu získaných klientů," dodal Klásek. Stejně tak náklady fondů na získání jednoho klienta jsou vysoké a pohybují se mezi dvojnásobkem až čtyřnásobkem průměrné měsíční úložky.
Koncentrace trhu pod taktovkou silných zahraničních hráčů je více než zřejmá. Z původních 44 penzijních fondů jich v současné době funguje 18. Ostatní zanikly sloučením s jinými fondy nebo zkrachovaly. Například s penzijním fondem Winterthur se v minulosti sloučily čtyři fondy. Podle odborníků lze očekávat, že Winterthur bude ve spojování fondů pokračovat. Vedle Vojenského otevřeného penzijního fondu totiž stoprocentně vlastní ještě Báňský a hutní penzijní fond a penzijní fond Všeobecné zdravotní pojišťovny. Skupina Winterthur tak již spravuje čtvrtinu všech penzijních úspor pro zhruba 550 tisíc klientů.
Z významných penzijních fondů jsou pod kontrolou českých akcionářů prakticky jen penzijní fondy Komerční banky a České pojišťovny. Banku však stát ještě v letošním prvním pololetí prodá zahraničnímu partnerovi.
Obsazování trhu Winterthurem však nemusí být koupí vojenského fondu završeno. "Jednáme s Winterthurem o převzetí klientů zkrachovalého penzijního fondu VIVA, aby nepřišli o své úspory," řekl zdroj z ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. "O převzetí klientů fondu VIVA se jedná, ale nemohu říci s kým," uvedl mluvčí ministerstva Libor Vacek.
Generální ředitel Winterthuru Petr Žaluda však odmítl odpovědět na jakékoli dotazy ohledně aktivit penzijního fondu.
Po loňské úpravě zákona, která odstranila možnost krátkodobého spoření a stanovila jako minimální pětiletou dobu spoření před čerpáním penze, lze podle Kláska očekávat agresivnější nástup penzijních fondů i kombinované nabídky připojištění, klasického pojištění a bankovních produktů. "Byznys se změnil z krátkodobého na dlouhodobý, klesá i věkový průměr spořících klientů, a to je pro investory mnohem lákavější," řekl.
Silný nástup zahraničních finančních skupin do penzijního spoření přišel v závěru loňského roku. Šestá největší pojišťovna na světě, britská CGNU, koupila od Mostecké uhelné společnosti Všeobecný vzájemný penzijní fond, banka ABN Amro vytvořila svůj penzijní fond po akvizici a sloučení fondů Jistota a Koruna. Největší penzijní fond, Vojenský otevřený, převzala v závěru roku společnost Winterthur od ostravské Union Group bezmála za tři miliardy korun.
Na českém trhu probíhá cenová válka o získání co největšího podílu. "Ceny za akvizice fondů, které investoři platí, jsou velké a vyšší než třeba v Polsku. Nejsou určované ani tak podle majetku, jako podle počtu získaných klientů," dodal Klásek. Stejně tak náklady fondů na získání jednoho klienta jsou vysoké a pohybují se mezi dvojnásobkem až čtyřnásobkem průměrné měsíční úložky.
Koncentrace trhu pod taktovkou silných zahraničních hráčů je více než zřejmá. Z původních 44 penzijních fondů jich v současné době funguje 18. Ostatní zanikly sloučením s jinými fondy nebo zkrachovaly. Například s penzijním fondem Winterthur se v minulosti sloučily čtyři fondy. Podle odborníků lze očekávat, že Winterthur bude ve spojování fondů pokračovat. Vedle Vojenského otevřeného penzijního fondu totiž stoprocentně vlastní ještě Báňský a hutní penzijní fond a penzijní fond Všeobecné zdravotní pojišťovny. Skupina Winterthur tak již spravuje čtvrtinu všech penzijních úspor pro zhruba 550 tisíc klientů.
Z významných penzijních fondů jsou pod kontrolou českých akcionářů prakticky jen penzijní fondy Komerční banky a České pojišťovny. Banku však stát ještě v letošním prvním pololetí prodá zahraničnímu partnerovi.
Obsazování trhu Winterthurem však nemusí být koupí vojenského fondu završeno. "Jednáme s Winterthurem o převzetí klientů zkrachovalého penzijního fondu VIVA, aby nepřišli o své úspory," řekl zdroj z ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. "O převzetí klientů fondu VIVA se jedná, ale nemohu říci s kým," uvedl mluvčí ministerstva Libor Vacek.
Generální ředitel Winterthuru Petr Žaluda však odmítl odpovědět na jakékoli dotazy ohledně aktivit penzijního fondu.
Po loňské úpravě zákona, která odstranila možnost krátkodobého spoření a stanovila jako minimální pětiletou dobu spoření před čerpáním penze, lze podle Kláska očekávat agresivnější nástup penzijních fondů i kombinované nabídky připojištění, klasického pojištění a bankovních produktů. "Byznys se změnil z krátkodobého na dlouhodobý, klesá i věkový průměr spořících klientů, a to je pro investory mnohem lákavější," řekl.
