Majetek v tuzemských podílových fondech se od začátku letošního roku zvýšil o 28 na říjnových 96 miliard a ještě letos může podle odborníků překonat stomiliardovou hranici. V čem je příčina růstu zájmu o fondy?
"Jde o jasný únik z nízkoúročených vkladů v bankách. Cílem jsou hlavně fondy peněžního a dluhopisového trhu, protože ty jsou extrémně málo rizikové," soudí Petr Šimčák z odborného časopisu Fondshop.
Čisté úrokové výnosy na ročních termínovaných vkladech bank jsou skutečně výrazně nižší - v průměru kolem 1,5 procenta - což nepokrývá ani inflaci, a vklady reálně ztrácejí na hodnotě. Oproti tomu podílové fondy peněžního trhu vydělávají od začátku roku dvakrát tolik a dluhopisové fondy až čtyřikrát více.
"Klienti mají větší snahu starat se o své peníze," hodnotí příliv do fondů šéf Unie investičních společností a ředitel IS České spořitelny Petr Zapletal.
V Česku je naprosto největší zájem o fondy peněžního trhu, v nichž je 48 miliard korun. Tyto fondy investují do bezpečných státních a firemních dluhopisů a do bankovních vkladů. Druhá největší oblast jsou fondy smíšené (akcie plus dluhopisy) s 29 miliardami korun. Majetek v těchto fondech však klesá, protože jde z velké části o fondy přeměněné z někdejších kuponových fondů.
Čeští investoři jsou v porovnání s praxí v západních zemích výrazně konzervativnější, protože nový přísun se týká hlavně peněžních a dluhopisových fondů. "Na vyspělých trzích jde většina peněz do těch akciových," konstatoval Zapletal.
Akciové fondy však mají v Česku velice špatnou bilanci. Za letošní rok si žádný ze šestnácti fondů nepřipsal zisk a nejlepší výkon v podání ISČS-Sporotrend představoval začátkem listopadu ztrátu "jen" 4,7 procenta z majetku.
Konzervativní politiky se drží čeští investoři i v případě, že peníze svěřují zahraničním podílovým fondům. Na konci letošního pololetí v nich bylo 23 miliard korun, z toho více než polovina právě v peněžních a dluhopisových.
Hlavním motorem přílivu peněz do fondů jsou podle Zapletala soukromé osoby, i když se najdou i firmy či města a obce. Velice slušné výnosy korunových a dluhopisových fondů mohou přitáhnout další pozornost, stejně jako ji poutají akcie v době svého růstu.
"Obával bych se určité deziluze a zklamaných očekávání. V posledním roce výnosy z dluhopisů rostou, jenže to znamená pokles výnosů budoucích," varuje Šimčák.
U peněžních fondů očekává v příštích dvanácti měsících výnosy kolem 2,5 procenta a u dluhopisových v průměru kolem čtyř procent. "Samozřejmě i tyto nižší zisky budou pořád lepší než na termínovaných vkladech bank," dodává.
Oblast kolektivního investování ovlivní připravovaný zákon, který by měl začít platit zhruba za rok. Nová pravidla mají odstranit znevýhodnění českých fondů proti zahraničním i rozšířit možnosti investování.
Současně však posiluje i ochranu podílníků, kteří budou muset dostávat více informací než dosud. Minimální výše vlastního kapitálu pro investiční společnosti se zvýší zhruba na čtyři miliony korun a pro investiční a podílové fondy na 50 milionů.
