Ústavní soud zakázal vládě regulovat trh s cukrem

Ústavní soud zrušil loňské vládní nařízení, kterým chtěl kabinet regulovat produkci cukrovky a cukru. Soud svůj verdikt odůvodnil tím, že nařízení omezuje svobodné podnikání zaručené ústavou a zákony. "Nařízení omezuje svobodné podnikání formou, kterou zákon nepředpokládá ani neupravuje," uvedl soudce Pavel Varvařovský. Verdikt je považován za precedenční; Ústavní soud tak naznačil, jak bude postupovat v dalších podobných případech. Zanedlouho totiž bude řešit podobnou stížnost, která se týká regulace trhu s mlékem.

Podle Ústavního soudu může podmínky a omezení pro výkon povolání nebo činností stanovit pouze zákon, nikoli nařízení vlády.

"Je třeba zdůraznit, že Ústavní soud nezpochybnil ústavnost cukerného pořádku, ale pouze to, že vláda pro své nařízení neměla v daném případě dostatečnou oporu v zákoně o zemědělství," řekl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář.

Ústavní soud zřejmě zruší i další vládní regulace
Regulaci požadovaly zejména velké tuzemské cukrovary ovládané francouzskými a rakouskými investory. Ostatní cukrovary, nezařazené do regulace, podaly stížnost k Ústavnímu soudu.

Průlomové rozhodnutí výrazně zvyšuje šanci, že budou zrušena i podobná další vládní nařízení o regulaci trhu. Jako druhou se bude Ústavní soud zřejmě zabývat podobnou stížností na regulaci trhu mléka. Termín projednávání však dosud soud nestanovil.

Ministr zemědělství Jan Fencl po verdiktu řekl, že ho sice respektuje, ale vnitřně s ním nesouhlasí. "My jsme od počátku věděli, že postupujeme na hraně zákona, domnívali jsme se, že zákonnost tohoto postupu udržíme. Nepodařilo se to," řekl Fencl.

Po zrušení regulace cukr nepodraží
Rozhodnutí soudu sice teoreticky znamená, že výrobci cukru mohou vyrábět více a tedy by mohli tlačit ceny dolů, ale podle ministra ani samotných výrobců se ceny cukru nijak dramaticky nezmění. "Nevrhneme na trh okamžitě velké množství cukru. Nešlo ani tak o kvóty v roce 2000 a 2001, ale o budoucnost a především budoucnost nových výrobců," řekl Otakar Moťka, generální ředitel cukrovaru Vrdy, který stížnost k Ústavnímu soudu podával.

Stěžovatelé tvrdili, že noví výrobci byli způsobem kvót diskriminováni. Kvóty byly totiž stanoveny mimo jiné podle toho, kolik kdo vyrobil cukru v minulém období. Firmy, které byly na trhu dobře zavedené, měly tedy podle nich lepší pozici než nově vznikající.

Ministr: Sice jinak, ale regulovat budeme
Ministr Fencl se tento systém pokoušel obhájit, firmy zavedené označil jako slušné, nezavedené jako neslušné: "Slušní jsou všichni, kteří do režimu vstoupili, protože v této branži tehdy podnikali dlouhodobě, měli provozuschopné cukrovary. Za ně ale nemohu považovat ty, kteří se do toho režimu začali drát v okamžiku, kdy ten režim skýtal rozumnou úspěšnost v podnikání," řekl Fencl.

Uvedl, že vláda bude chtít trh s cukrem i nadále regulovat a odvolal se na praxi v Evropské unii. Nový systém rozdělování kvót, který cukrovarníkům slíbil, by však měl podle něj zajistit všem rovné, spravedlivé a předem stanovené podmínky.

Zavedení takzvaného cukerného pořádku schválila vláda před rokem. Stanovila kvótu pro tuzemskou spotřebu ve výši 380 tisíc tun cukru, a kvótu pro vývoz 95 tisíc tun cukru. Současně rozhodla, že za podpory státu bude vyvezeno 23.750 tun cukru, který nesmí být prodán na vnitřním trhu.