Lore působil od roku 2016 do letoška jako prezident maloobchodního řetězce Walmart. Předtím vybudoval dvojici startupů zaměřených na prodej přes internet, které prodal za miliardy dolarů. Nyní chce od základů vybudovat vlastní město.
Miliardář představil projekt s názvem Telosa tento měsíc. Jeho vize počítá s architekturou šetrnou k přírodě, udržitelnými zdroji energie nebo konceptem tzv. města krátkých vzdáleností. Metropole má být postavena tak, aby měli její obyvatelé veškerou občanskou vybavenost, pracoviště či školy pro své děti v dosahu maximálně 15 minut od domova.
Infrastrukturu navrhuje dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group, které minulý týden odhalilo první možnou podobu města ve vizualizacích. Na nich je vidět obytné budovy pokryté zelení, samořiditelná elektroauta nebo lidi na elektrických koloběžkách. Vozy se spalovacími motory budou ve městě zakázány.
Vizualizace města Telosa.
Kromě udržitelnosti si však Lore od projektu slibuje, že vyřeší příjmovou nerovnost. Ta byla ve Spojených státech už před pandemií na nejvyšší úrovni od 20. let minulého století, covid ji pak ještě více prohloubil. Podle Lorea je to vůbec největší výzva, které USA nyní čelí. „Většina civilizací v historii začala v určitém okamžiku upadat, tohle je to, co stáhne dolů Ameriku,” řekl magazínu Bloomberg Business Week.
Jeho recept na nerovnost je založený na tom, že nové město bude financovat svůj provoz z rostoucí hodnoty území, na němž se bude nacházet. Tento model je inspirován úspěšnou knihou amerického ekonoma Henryho Georgea z roku 1879 s názvem Pokrok a chudoba. George považuje za důvod rostoucí nerovnosti ve společnosti soukromé vlastnictví pozemků.
Kapitalistické společné vlastnictví
Argumentuje tím, že neobydlené území je prakticky bezcenné, jeho cena začne růst, až když se poblíž přistěhují lidé a začnou jej aktivně využívat. Postupně tak navyšují hodnotu pozemku, z čehož však těží pouze ten, kdo si jej zakoupil na začátku. Někteří Georgovi následovníci tvrdí, že dostatečné zdanění této hodnoty může vést až k odstranění všech ostatních daní.
Lore plánuje, že pozemky nového města budou ve společném vlastnictví jeho obyvatel. „Odpovědí není vyšší zdanění, to je socialismus. Nechte území ve vlastnictví lidí, v takřka kapitalistickém duchu,” říká. A zatímco území bude patřit obyvatelům města, veškerá infrastruktura na něm bude soukromá. S tím jak bude metropole růst, se má zvyšovat i hodnota jejího území, díky čemuž by rezidenti měli mít možnost požadovat po soukromých subjektech vyšší „nájemné” za jeho využívání.
Vizualizace města Telosa.
Podnikatel to označuje termínem „ekvitismus”. „Zachovává stejný systém kapitalismu, ale s dodatečným mechanismem financování služeb - prostřednictvím země,” stojí v popisu modelu na stránkách projektu. Tyto dodatečné finance mají zlepšit veřejné služby a zajistit, aby měli všichni obyvatelé města stejný přístup ke kvalitnímu zdravotnictví, vzdělávání či dopravě.
Lore popisuje vizi života ve svém utopickém městě jako kombinaci tokijské čistoty, newyorské diverzity a stockholmských sociálních služeb. Budování města pomocí ekvitismu přirovnává ke mzdovému modelu mnoha startupů, kde jsou zaměstnanci zčásti vypláceni v akciích firmy, což je motivuje k tomu, aby pro její úspěch dělali maximum.
Chybějí lidé i peníze
Podnikatel věří, že území Telosy může mít časem hodnotu jednoho bilionu dolarů a vytvářet pro své obyvatele příjem 60 miliard dolarů ročně. Mělo by jít o „nejotevřenější, nejférovější a nejinkluzivnější město na světě”.
Chce to nový kapitalismus. Volný trh je mýtus, říká spoluzakladatel Facebooku |
Budování města, které chce Lore umístit do zatím nespecifikované americké pouště, má probíhat v příštích 40 letech v několika etapách. První fáze, s datem ukončení v roce 2030 počítá s 50 tisíci obyvateli, kteří budou žít na zhruba šesti kilometrech čtverečních. Plocha má posléze vyrůst na desetinásobek, přičemž do budoucna se počítá až s pěti miliony obyvatel.
Plánovači zatím hledají vhodnou lokalitu, v úvahu přicházejí státy Arizona, Idaho, Nevada, Texas nebo Utah. Kromě pozemku však miliardáři zatím chybí i financování, podle serveru stanice CNN bude potřebovat 400 miliard dolarů (8,5 bilionu korun).
Lore přiznává, že zatím přesně neví, jak tyto prostředky získá. Nemá vyřešený ani přístup k vodě nebo lidi, kteří by byli v jeho městě ochotni žít. A co se týče fungování města po právní stránce, příslušné státní orgány se teprve chystá oslovit.
Pokusů o vybudování „města budoucnosti” na zelené louce bylo v posledních letech několik, žádný z nich se však zatím nepodařilo dotáhnout do konce. Značnou míru pozornosti poutal například projekt mateřské firmy Googlu Alphabet, loni jej však firma uložila k ledu.
