Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Útraty dvacet let po listopadu: méně za jídlo, více za bydlení

  1:12aktualizováno  1:12
Přestože stojí většina zboží v obchodech více než před dvaceti lety, jeho koupě vyjde ve skutečnosti levněji. Průměrná mzda totiž od pádu komunismu rostla až na výjimky výrazně vyšším tempem než ceny. Rozdíl je viditelný zejména u potravin, elektroniky či automobilů. Naopak ani 7,5krát vyšší mzda nezvládla pokrýt rozdíl v cenách vodného, nájmů či některých služeb.
Přestože většina potravin stojí víc než za minulého režimu, Češi za ně v poměru ke svému platu nechají v obchodech mnohem méně peněz. Ilustrační foto

Přestože většina potravin stojí víc než za minulého režimu, Češi za ně v poměru ke svému platu nechají v obchodech mnohem méně peněz. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ukazují to čerstvé údaje Českého statistického úřadu, které mapují období od roku 1989 do dneška.

Změnil se i způsob, jakým české domácnosti svoje peníze utrácejí.

Nákupy potravin už nejsou jednoznačně největším výdajem. Dostihly je totiž platby souvisící s bydlením. Za obojí vydá průměrná domácnost přes 19 procent ze svého rozpočtu. S odstupem jsou na dalších místech výdaje na dopravu či vybavení domácnosti.

"Trend ve spotřebě odpovídá tomu, čím si již prošlo Německo nebo Francie. Zboží v obchodech vzhledem k příjmům obyvatel zlevňuje a naopak roste cena služeb. V tomto trendu pojedeme ještě za deset let. Bydlení, energie, zdraví a vzdělání jsou u nás ve srovnání se západními sousedy stále relativně levné," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Část výdajů se také přesunula do kategorií, které dříve neexistovaly: například platby za mobilní telefon či připojení k internetu. Jejich poskytovatelé navíc hledají stále nové možnosti, jak svoji nabídku rozšířit, a tím pádem získat více peněz.

"Přestože se průměrný výnos na zákazníka například za mobilní služby dlouhodobě snižuje, roste počet lidí, kteří si pořizují další produkty, jako například internetové připojení či placené televizní vysílání," popisuje Martin Žabka, mluvčí firmy Telefónica O2.

Méně masa, víc zeleniny a vína

Telekomunikace však nejsou jedinou oblastí služeb, která roste. Zvyšují se útraty u kadeřníka, větší část příjmů necháme za jídlo v restauracích, vyšší podíl na výdajích má i vzdělávání.

Za dvacet let od pádu komunismu se výrazně změnily i stravovací návyky v Česku. Nejvýraznější je odklon od červeného masa a živočišných tuků. Ročně sníme o dvě třetiny méně hovězího masa než před dvaceti lety, o osm kilogramů na osobu poklesla i spotřeba vepřového. Naopak drůbeže konzumujeme dvakrát více.

Tento posun však může mít i ekonomický základ – kilo kuřete totiž podražilo za dvacet let pouze na dvojnásobek, zatímco hovězí zadní stojí čtyřikrát více než před dvaceti lety. Propad spotřeby masa může být způsoben i tím, že někteří výrobci ve snaze dostat se na co nejnižší cenu snížili jeho podíl v uzeninách a dalších masných výrobcích.

"Masokombináty umějí dělat se svými výrobky kouzla. Masné výrobky zkrátka obsahují méně svaloviny a to, o čem si spotřebitel myslí, že je maso, je takzvaný separát," vysvětluje Jiří Hrbek z ČSÚ. Pro výrobu nejpopulárnějších uzenin se používají nejčastěji dovážené odřezky od kostí a další části zvířecích těl.

Nástup zdravého životního stylu se naopak promítl ve spotřebě sýra, která se více než zdvojnásobila. Polepšily si i těstoviny, rýže a zelenina – vše o pětinu.

"Přestože jíme více zeleniny, neustále přibývá obézních lidí. Přisuzuji to především velkému podílu nekvalitní stravy, jakou nabízejí rychlá občerstvení, a nedostatku pohybu," upozorňuje Iva Málková ze společnosti Stop Obezitě.

Pozitivní změnou v jídelníčku je podle ní naopak rostoucí spotřeba vína a odklon části obyvatelstva od piva. V současnosti vypije průměrný Čech přes osmnáct litrů vína za rok, což je o pět litrů více než v roce 1989. Podle tajemníka Sdružení vinařů Moravy Hynka Halánka poroste tento ukazatel až na dvacet litrů na hlavu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
Šmejdi měli blízko k Berdychovu gangu. Podle detektiva je řídí mafie

Exmanželka elitního detektiva a člena Berdychova gangu Petra Koňaříková řídila firmy, které pořádaly předváděcí akce. Nakonec ale skončila ve vězení za...  celý článek

Lidé na volby prosázeli už 60 milionů
Volby jako hazard. Češi utratili v sázkách na Sněmovnu přes 100 milionů

Sázky na sněmovní volby překonaly 100 milionů korun. Převýšily tak více než dvojnásobně rekordní politickou událost, kterou byly prezidentské volby z roku...  celý článek

daně
Nová Sněmovna změní život zaměstnanců i podnikatelů. Tvrdí, že k lepšímu

Politické strany, které usednou v novém parlamentu, se chystají změnit podmínky pro podnikání. Podle předvolebních slibů chtějí snižovat daně z příjmů pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.