Ukazují to čerstvé údaje Českého statistického úřadu, které mapují období od roku 1989 do dneška.
Změnil se i způsob, jakým české domácnosti svoje peníze utrácejí.
Nákupy potravin už nejsou jednoznačně největším výdajem. Dostihly je totiž platby souvisící s bydlením. Za obojí vydá průměrná domácnost přes 19 procent ze svého rozpočtu. S odstupem jsou na dalších místech výdaje na dopravu či vybavení domácnosti.
 |
"Trend ve spotřebě odpovídá tomu, čím si již prošlo Německo nebo Francie. Zboží v obchodech vzhledem k příjmům obyvatel zlevňuje a naopak roste cena služeb. V tomto trendu pojedeme ještě za deset let. Bydlení, energie, zdraví a vzdělání jsou u nás ve srovnání se západními sousedy stále relativně levné," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Část výdajů se také přesunula do kategorií, které dříve neexistovaly: například platby za mobilní telefon či připojení k internetu. Jejich poskytovatelé navíc hledají stále nové možnosti, jak svoji nabídku rozšířit, a tím pádem získat více peněz.
"Přestože se průměrný výnos na zákazníka například za mobilní služby dlouhodobě snižuje, roste počet lidí, kteří si pořizují další produkty, jako například internetové připojení či placené televizní vysílání," popisuje Martin Žabka, mluvčí firmy Telefónica O2.
Méně masa, víc zeleniny a vína
Telekomunikace však nejsou jedinou oblastí služeb, která roste. Zvyšují se útraty u kadeřníka, větší část příjmů necháme za jídlo v restauracích, vyšší podíl na výdajích má i vzdělávání.
Za dvacet let od pádu komunismu se výrazně změnily i stravovací návyky v Česku. Nejvýraznější je odklon od červeného masa a živočišných tuků. Ročně sníme o dvě třetiny méně hovězího masa než před dvaceti lety, o osm kilogramů na osobu poklesla i spotřeba vepřového. Naopak drůbeže konzumujeme dvakrát více.
Tento posun však může mít i ekonomický základ – kilo kuřete totiž podražilo za dvacet let pouze na dvojnásobek, zatímco hovězí zadní stojí čtyřikrát více než před dvaceti lety. Propad spotřeby masa může být způsoben i tím, že někteří výrobci ve snaze dostat se na co nejnižší cenu snížili jeho podíl v uzeninách a dalších masných výrobcích.
"Masokombináty umějí dělat se svými výrobky kouzla. Masné výrobky zkrátka obsahují méně svaloviny a to, o čem si spotřebitel myslí, že je maso, je takzvaný separát," vysvětluje Jiří Hrbek z ČSÚ. Pro výrobu nejpopulárnějších uzenin se používají nejčastěji dovážené odřezky od kostí a další části zvířecích těl.
Nástup zdravého životního stylu se naopak promítl ve spotřebě sýra, která se více než zdvojnásobila. Polepšily si i těstoviny, rýže a zelenina – vše o pětinu.
"Přestože jíme více zeleniny, neustále přibývá obézních lidí. Přisuzuji to především velkému podílu nekvalitní stravy, jakou nabízejí rychlá občerstvení, a nedostatku pohybu," upozorňuje Iva Málková ze společnosti Stop Obezitě.
Pozitivní změnou v jídelníčku je podle ní naopak rostoucí spotřeba vína a odklon části obyvatelstva od piva. V současnosti vypije průměrný Čech přes osmnáct litrů vína za rok, což je o pět litrů více než v roce 1989. Podle tajemníka Sdružení vinařů Moravy Hynka Halánka poroste tento ukazatel až na dvacet litrů na hlavu.
