Nejdříve paní Novotná uvěřila společnosti JIA. Do její pokladny vložila v roce 1992 pět tisíc korun. O dva roky později firma zanikla. Paní Novotná dostala od soudu vyrozumění, že jí budou peníze vráceny.
Majitelé společnosti se však odvolali. Zatím poslední dokument k tomuto případu vystavil soud paní Novotné loni. Potvrzuje v něm její nárok na pět tisíc korun plus šestnáct procent jako penále, a to bez odvolání.
"Od té doby se nic neděje," konstatuje paní Novotná. "Lidská blbost nezná mezí jako by tohle nestačilo. Švagrův známý vlastnil agenturu na zhodnocení peněz. I vložili jsme do ní úspory společně našetřené na důchod. A ono to fungovalo, zhodnocené peníze jsme skutečně dostali a řádně zdanili. Protože však s jídlem roste chuť, svěřili jsem celou částku agentuře ještě jednou," pokračuje paní Novotná.
To byla však chyba, namísto sto deseti tisíc korun jim zbyla směnka a smlouva podepsaná zástupci firmy, která mezitím zanikla. "Kdo nám takový papírek proplatí, když majitel agentury někde pracuje a několik desítek milionů korun, které dluží, za jeden život nemůže vydělat," ptá se.
A do třetice všeho zlého: dalších čtrnáct tisíc "vězní" Novotným zkrachovalá cestovní kancelář. "Máme v ruce jen další usnesení, že byl na cestovní agenturu vyhlášen konkurs, a přihlášku své pohledávky. Pokud vím, její původní majitelé dále podnikají ve stejném oboru, jen pod jiným jménem a s našimi penězi," kroutí hlavou paní Novotná.
"Červenám se za svou naivitu," uzavírá příběh ztracených peněz.
Jméno rodiny bylo na její přání změněno
