Elektrárnu čerpající energii z nitra země chce v Benešově postavit firma Entergeo, a to v areálu bývalé továrny Hybler.
"Postupujeme krok za krokem, nejprve potřebujeme mít v pořádku všechna povolení. Myslím, že počátek vrtných prací je vzdálen v řádu měsíců či čtvrtletí," tvrdil trochu tajemně a stručně nedávno šéf Entergea Zbyněk Šonka.
Jak funguje geotermální elektrárna?Energii elektrárna získává z nitra země, kde se ohřívá voda. Dolů jde studená, nahoru horká. Energie, kterou s sebou nese, se mění na páru a elektřinu. |
Pro Benešov u Semil s asi 800 obyvateli by však geotermální elektrárna levnější teplo nepřinesla. "To nepřichází příliš v úvahu. Obec je roztahaná na velkém prostoru a není tu tak hustá zástavba," řekl starosta Benešova Dalibor Lampa.
Firma se už zúčastnila jednání zastupitelstva, představila své záměry a slíbila obci, že na tom finančně vydělá.
"Že by přes jejich nadační fond plynuly do obce nějaké peníze v řádu stovek tisíc až milionu," dodal Lampa.
Obyvatelé obce se vrtů obávají
A jak se na případné vrty v Benešově dívají? Obavy jsou tu z otřesů, hluku, sesunutí svahů, vlivu na spodní vody.
"Obyvatelé, kteří budou bydlet v blízkosti vrtů, mají strach. Ti, co jsou tři kilometry odsud, těm je to jedno. Názory jsou různé. Zapracovali jsme je však do zjišťovacího řízení ministerstva životního prostředí a čeká se na vyjádření," připomněl starosta.
Není to první plán na hledání energie ze zemského nitra v Libereckém kraji. Původně uvažovali o této elektrárně také v Semilech. Tady měla zajistit levné teplo pro bývalou textilku i obyvatele města a ekologicky čistou elektřinu do rozvodné sítě. Akciová společnost TOP-B však od projektu odstoupila a prodala ho firmě Entergeo.
ČEZ v Liberci couvl
O geotermální elektrárně uvažovali také v Liberci. Energetický gigant ČEZ však přípravy na výstavbu elektrárny zastavil. Miliardové náklady a nejistota výsledku byly pádným argumentem.
Geotermální elektrárny fungují tak, že mezi vrty hluboko pod zemí proudí voda, která se ohřeje na teplotu kolem 200 stupňů. Ta v povrchovém výměníku teplo předá jednak do generátoru elektrické energie, jednak do rozvodu teplovodního vytápění.
Zájem o využití tepla ze země v posledních letech roste. Elektřina s využitím hlubinné geotermální energie se vyrábí například v Německu, Rakousku, Francii a Švýcarsku.
I v Česku podobných projektů přibývá, záměry na využití tepla ze země pro vytápění nebo k výrobě elektřiny připravují soukromí investoři i obce. Nikdo však zatím kromě pokusných vrtů nic nepostavil. Na první geotermální elektrárnu v České republice se tak stále čeká.
