Geotermální elektrárny jsou populární třeba na Islandu

Geotermální elektrárny jsou populární třeba na Islandu | foto: MF DNES

U Semil chtějí hledat teplo z nitra země. Zkušební vrt stojí čtvrt miliardy

  • 43
V Benešově u Semil možná vznikne první geotermální elektrárna v Česku. Ještě se čeká na zkušební vrt do zemského nitra. Musí se vrtat asi do pětikilometrové hloubky. Celá elektrárna pak přijde asi na jednu miliardu korun. Lidé v obci se navíc obávají otřesů půdy.

Elektrárnu čerpající energii z nitra země chce v Benešově postavit firma Entergeo, a to v areálu bývalé továrny Hybler.

 "Postupujeme krok za krokem, nejprve potřebujeme mít v pořádku všechna povolení. Myslím, že počátek vrtných prací je vzdálen v řádu měsíců či čtvrtletí," tvrdil trochu tajemně a stručně nedávno šéf Entergea Zbyněk Šonka.

Jak funguje geotermální elektrárna?

Energii elektrárna získává z nitra země, kde se ohřívá voda. Dolů jde studená, nahoru horká. Energie, kterou s sebou nese, se mění na páru a elektřinu.
Geotermální energie se pro výrobu elektřiny případně i tepla využívá již více než 100 let. Průkopníkem byla především Itálie (nejstarší elektrárna z roku 1904 zde byla v Lardellu, dále např. Tuscany). Desítky let se také vyrábí elektřina z geotermální energie v Rusku (elektrárny Mutnovská, Paužetka na Kamčatce) a na Islandu (např. Krafla), delší historii má i Turecko (teplárna Denizli), Azorské ostrovy a Guadeloup.
U nás zatím nikdo takovouto elektrárnu nepostavil. V kraji se uvažuje o Benešově u Semil. Vrt stojí přes miliardu korun.

Pro Benešov u Semil s asi 800 obyvateli by však geotermální elektrárna levnější teplo nepřinesla. "To nepřichází příliš v úvahu. Obec je roztahaná na velkém prostoru a není tu tak hustá zástavba," řekl starosta Benešova Dalibor Lampa.

Firma se už zúčastnila jednání zastupitelstva, představila své záměry a slíbila obci, že na tom finančně vydělá.

"Že by přes jejich nadační fond plynuly do obce nějaké peníze v řádu stovek tisíc až milionu," dodal Lampa.

Obyvatelé obce se vrtů obávají

A jak se na případné vrty v Benešově dívají? Obavy jsou tu z otřesů, hluku, sesunutí svahů, vlivu na spodní vody.

"Obyvatelé, kteří budou bydlet v blízkosti vrtů, mají strach. Ti, co jsou tři kilometry odsud, těm je to jedno. Názory jsou různé. Zapracovali jsme je však do zjišťovacího řízení ministerstva životního prostředí a čeká se na vyjádření," připomněl starosta.

Není to první plán na hledání energie ze zemského nitra v Libereckém kraji. Původně uvažovali o této elektrárně také v Semilech. Tady měla zajistit levné teplo pro bývalou textilku i obyvatele města a ekologicky čistou elektřinu do rozvodné sítě. Akciová společnost TOP-B však od projektu odstoupila a prodala ho firmě Entergeo.

ČEZ v Liberci couvl

O geotermální elektrárně uvažovali také v Liberci. Energetický gigant ČEZ však přípravy na výstavbu elektrárny zastavil. Miliardové náklady a nejistota výsledku byly pádným argumentem.

Geotermální elektrárny fungují tak, že mezi vrty hluboko pod zemí proudí voda, která se ohřeje na teplotu kolem 200 stupňů. Ta v povrchovém výměníku teplo předá jednak do generátoru elektrické energie, jednak do rozvodu teplovodního vytápění.

Zájem o využití tepla ze země v posledních letech roste. Elektřina s využitím hlubinné geotermální energie se vyrábí například v Německu, Rakousku, Francii a Švýcarsku.

I v Česku podobných projektů přibývá, záměry na využití tepla ze země pro vytápění nebo k výrobě elektřiny připravují soukromí investoři i obce. Nikdo však zatím kromě pokusných vrtů nic nepostavil. Na první geotermální elektrárnu v České republice se tak stále čeká.