Odpůrci upozorňují, že pokud ke spojení - a tím i vzniku - vůbec největší firmy v zemi s ročními tržbami přes sto miliard korun dojde, bude to znamenat likvidaci jakékoli konkurence. A to jak ve výrobě elektřiny, tak i v obchodu.
Přitom letošek je první rok, kdy se trh s elektřinou liberalizoval. Podle prvních propočtů to byl pro spotřebitele úspěch. Právo volby libovolného dodavatele proudu zatím dostaly největší firmy (celkem třetina trhu) - a výsledkem boje o zákazníka, právě mezi výrobci i distributory elektřiny, je průměrný pokles cen zhruba o pět procent.
"Konkurence na trhu s elektřinou letos podle našich odhadů znamenala úsporu pro spotřebitele zhruba 500 milionů korun," uvedl předseda Energetického regulačního úřadu Pavel Brychta.
Fandové spojení energetických firem však upozorňují na to, že právě "velký ČEZ" bude znamenat pro spotřebitele nejen stabilitu cen proudu, ale i záruku, že nebudou likvidovány české elektrárny - a tím i tisíce míst horníků.
ČEZ také svolal tiskovou konferenci, na níž jeho šéf Jaroslav Míl upozornil na "bezpečnostní rizika" pro stát, pokud fúze nebude. S naléhavým prohlášením přišly i odbory. Odboráři z ČEZ spolu se zaměstnavatelským svazem energetiků požádali otevřeným dopisem premiéra Vladimíra Špidlu o "urychlené setkání". Jedině fúze podle nich umožní vznik konkurenceschopné firmy a bude prospěšná pro Čechy - občany, spotřebitele i zaměstnance.
Ostatní výrobci elektřiny stojící mimo ČEZ však tvrdí, že Češi nakonec na fúzi prodělají: ČEZ nejprve využije svého postavení a sníží ceny; ale poté, co tím zničí konkurenci, bude vše jinak. "V důsledku omezených technických možností nelze spoléhat na dovoz levnější elektrické energie ze zahraničí poté, co domácí monopolista začne ceny po likvidaci konkurence opět zvyšovat," upozornil předseda představenstva společnosti Dalkia Morava Zdeněk Duba.
Nezávislých energetických firem, které jsou většinou v rukou zahraničních investorů, se v minulých dnech zastal také poslanec Evropského parlamentu Ward Beysen. Požádal, aby se jeho kolegové fúzí ČEZ s distributory zabývali, protože je to hrozba pro konkurenci.
Beysena však diskvalifikuje fakt, že sám působí v belgické společnosti Electrabel, jejíž podíl na domácím trhu s elektřinou je 94 procent. Navíc dominantní postavení jedné energetické firmy na domácím trhu je v zemích Evropské unie celkem běžné, kromě Belgie jsou typickým příkladem Francie či Itálie.
Jaká jsou fakta o fúzi?
Pokud řekne antimonopolní úřad fúzi ano, bude to znamenat, že ČEZ bude vyrábět zhruba 60 procent celkem spotřebovaného proudu v zemi a bude mít ještě většinu v pěti z osmi regionálních distributorů proudu; v ostatních třech budou menšinovým vlastníkem.
ČEZ tak bude mít přístup ke sto procentům zákazníků. Zbylé akcie ve všech firmách jsou však v rukou zahraničních energetických firem, nejvíce německých E.ON a RWE. ČEZ tak sice bude mít na trhu jednoznačný vliv, na druhou stranu bude pod tlakem zahraničních firem a jejich konkurence.
ČEZ má zároveň odprodat státu 66 procent akcií z nynějších 100 v soustavě sítí České přenosové soustavy (ČEPS), která je klíčová pro dovozy a vývozy proudu ze země. To by transparentnosti na trhu prospělo.
Otázkou zůstává finanční stránka transakce. Za distribuci má ČEZ státu zaplatit 32 miliard korun, naopak za ČEPS má od něj inkasovat 15 miliard. Státu tak zbude 17 miliard korun, podle ČEZ dostane další čtyři miliardy na daních. Kritici však upozorňují, že ceny jsou spočítány jako výhodné pro ČEZ, a stát tak naopak přijde až o několik desítek miliard, které by navíc získal prodejem podílů energetik ve veřejné soutěži.
