Dvacetičlenný odbor, jenž působí v rámci Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, bude v rámci organizačních změn prakticky rozpuštěn do dalších tří útvarů. Část policejních specialistů odchází do civilu, část bude převedena také do krajů.
"Lidé posílí jiné útvary a regionální pracoviště, kde budou blíže konkrétním kauzám, což je výhoda. Z ředitelství se budou řídit jen metodické postupy," říká mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.
Seznam chci účinně použít
Tímto krokem se policie v oblasti finanční kriminality může připravit o jasného partnera pro další tuzemské a zahraniční vyšetřovatele. Přitom je pravděpodobné, že plné nasazení policejních finančních specialistů bude Česká republika už brzy potřebovat. K nám totiž může snadno přeskočit daňový skandál lichtenštejnských nadací, který teď hýbá nejen sousedním Německem. To vlastní seznamy lidí, kteří si v Lichtenštejnsku zřídili nadace a díky nim ušetřili na daních. A je ochotno ho nabídnout dalším státům. Na žhavém seznamu přitom mohou být také Češi.
"Zatím nám nikdo nic nenabídl, ale pokud se tak stane, rádi si seznam vezmeme. Chci ho účinně použít," říká ministr financí Miroslav Kalousek. S vlastní žádostí o seznam u německé strany je zatím opatrný a raději chce počkat.
"Slušné je chvíli čekat na oficiální nabídku. A myslím si, že přijde," dodává Kalousek.
Opatrnost může mít i jiný důvod. Německá strana totiž loni koupila "závadné" zboží, protože seznamy v roce 2002 ukradl tehdejší zaměstnanec lichtenštejnské banky LGT Heinrich Kieber. A stavět případ na takto získaných důkazech by mohl být v Česku problém.
"Němci se k seznamům dostali v podstatě nelegálně, což by u českého soudu neprošlo," myslí si jeden z elitních vyšetřovatelů finančních machinací, který nechce být jmenován. Pokud by tedy český stát udělal aktivní kroky k získání seznamu, mohl by stanout na jedné lodi s německou stranou. Jestliže ho ale získá "darem", měl by být v lepší pozici.
Skandál se šíří po světě
Daňový skandál lichtenštejnských nadací už přeskočil z Německa do Británie, řeší ho USA, Kanada, Austrálie nebo Francie. Podle šéfa finančně analytického útvaru ministerstva financí Karla Korynty je pravděpodobné, že pokud ho bude mít k dispozici také Česko, skončí na jeho stole.
"Prošli bychom naše databáze, jestli jsme už s uvedenými subjekty měli co do činění," nastiňuje průběh vyšetřování Korynta. Od něj by mohly jednotlivé případy už ve formě trestních oznámení putovat na policii.
"Budeme potřebovat plnohodnotného partnera na republikové úrovni a kvalitní dohodu o spolupráci," říká Korynta. Zároveň ale připouští, že ani jeho útvar ještě nikdy neřešil případ spojený s vyváděním peněz do nadací.
Dohady o připravenosti policie řešit hospodářskou kriminalitu nabraly na obrátkách po loňském zrušení finanční policie, která činnost zastřešovala. Mezi kritiky tohoto kroku patří také poslankyně Evropského parlamentu Jana Hybášková (SNK-ED). "Unie chce, abychom měli efektivní centralizovaný orgán, který bude partnerem pro další evropské země. Ten nám teď chybí," říká Hybášková.
