Zhruba dalších 120 tisíc metrů čtverečních by přitom mělo na konto kanceláří přibýt podle odhadů i letos a v dalších letech. Developerská společnost DTZ přisuzuje vysoký růst především zlepšení podmínek pro investory, které v předchozích letech přilákalo řadu firem shánějících místa pro své zaměstnance.
Renata Pintravová z HVB Bank, která se v tomto byznysu hodně angažuje, však připomíná, že řada projektů byla dokončena už na přelomu let 2001 a 2002. "Nárůst plochy kancelářských prostor je tak poměrně vyrovnaný," dodává.
V porovnání se sousední Varšavou, ale především Budapeští má přitom Praha stále co dohánět - nemluvě o Evropské unii. Poptávka je totiž hlavně po moderních a dobře vybavených prostorách.
"Zájem mají hlavně firmy, které jsou už na českém trhu zavedené, ale jež rozšiřují kapacity a chtějí se přemístit do moderních prostor," říká Pintravová.
Například loni byly mezi největšími zájemci o nové budovy firmy T-Mobile, Česká spořitelna či Benzina. Otázkou podle odborníků je, jestli nové tváře nepřinese ještě vstup Česka do Evropské unie.
Hlavní vlna poptávky směřuje do Prahy, kde vzniká valná většina ať již nových administrativních center, či rekonstruovaných objektů. Výjimkou však nejsou ani projekty velkých developerských společností v Brně, Českých Budějovicích a dalších větších městech.
Nicméně pouze hlavní město je sledováno v žebříčcích, které porovnávají, jaké jsou v jednotlivých zemích nájmy. Praha v tomto srovnání patří mezi nižší průměr. Mírný nárůst cen administrativních prostor lze podle společnosti DTZ čekat jen v nejlepších lokalitách v centru města.
Průměrný nájem se loni pohyboval mezi 13 až 15 eury za metr čtvereční za měsíc, střed města je však ceněn k dvaceti eurům. Praha 1 proto také patří k částem, kde lze dnes již jen těžko najít volné prostory; pokud ano, tak pouze pro "pár zaměstnanců".
"Už od roku 1999 se vývoj přesunul ze středu města do okrajovějších částí hlavního města," píše DTZ ve svém přehledu.
