V Chorvatsku jsou infocentra oporou turistiky

V Chorvatsku existuje rozsáhlá síť oficiálních, státem financovaných turistických informačních center, která jsou přímo podřízena Chorvatskému turistickému sdružení. Jeho hlavní úřad je v Záhřebu.

Pod něj spadají turistická sdružení v jednotlivých krajích, okresech a městech. Znamená to, že v podstatě v každém přímořském letovisku nalezne cestovatel informační středisko, které mu dokáže poskytnout konkrétní údaje. Pracovní doba ve většině turistických středisek je v sezoně od osmi ráno do devíti hodin večer a pracuje se v sobotu i v neděli. Jejich základní funkcí je propagace regionu, v němž působí. V každé pobočce je možné získat přehled kulturních pamětihodností, přírodního bohatství (jako jsou například národní parky), folklorních událostí, historie a zvyků oblasti, včetně podrobných údajů zahrnujících otvírací doby, vstupné a podobně. Turisté by měli dostat zdarma propagační materiály i plánky měst.

Pokud mají v úmyslu ubytovat se soukromě, pracovníci úřadu jsou schopni vyhledat volné kapacity a poskytnout zájemci kontakty na konkrétní ubytovatele. Ubytování však nezařizují, neboť při obrovském návalu turistů to ani není v jejich silách. Navíc v letoviscích obvykle působí specializované agentury, které se zprostředkováním ubytování živí. K dispozici jsou také dopravní informace, jako lokální jízdní řády autobusů, vlaků nebo lodí. Kromě toho se turistická sdružení podílejí na rozvoji města a služeb tak, aby se hosté cítili maximálně spokojeni. Například spolufinancují výsadbu zeleně, stavbu parkovišť či organizují různé kulturní projekty. Všichni turisté, kteří zavítají do města, jsou povinni se právě na turistickém úřadu přihlásit a zaplatit pobytovou taxu. Za většinu hostů to ovšem dělá ubytovatel (to znamená hotely, kempy Tímto způsobem se vede evidence o počtu hostů v dané oblasti.

A jaké jsou vaše zkušenosti s informačními středisky?

Tomáš Hanák

Mám velmi dobré zkušenosti z Rakouska, kde při cestách za lyžováním do Alp využívám služeb informačních center. Nechávám si poslat nabídku volných kapacit hotelů a bývám s ní spokojen. Jiné zkušenosti z Evropy ani od nás však nemám.

Lukáš Janíček
27 let, právník

Domnívám se, že se na ně nelze spoléhat. Často se pod pojmem informační středisko skrývá pouze místnost se spoustou propagačních letáků a s brigádnicí, která vám není schopna poradit. Mám však velmi dobrou zkušenost ze zahraničí, konkrétně z Finska, kde informační střediska skutečně plnila svůj účel a turistovi poskytla velké množství praktických a užitečných informací.

Petra Miškovská
18 let, studentka

Mé zkušenosti z České republiky i z Evropy jsou poměrně dobré. Vždy jsem v informačním středisku našla to, co jsem potřebovala. Výrazně však kvalitou vyčnívají infocentra v severských zemích, kde je k dispozici nepřeberné množství informačních materiálů a prospektů včetně map a plánů měst.

Simona Vydrová
29 let, na mateřské dovolené

Mé zkušenosti jsou poměrně dobré. Při svých cestách po Evropě jsem často využila služeb těchto středisek ve velkých městech. Všude hovořili anglicky, jen ve Francii občas vznikl jazykový problém. Informační střediska využívám i pro přehled kulturních akcí v Praze.

Michal Froch
26 let, architekt

Mám čerstvou zkušenost z informačního centra z Itálie, v němž jsme sháněli kemp a kde nám poradili i túru na další den. Obě dámy uměly velmi dobře německy a anglicky, znaly okolí a k dispozici byla předpověď počasí pro celou oblast na další dny.