Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V ČSA pracuji zadarmo, říká šéf dozorčí rady Václav Novák

Exkluzivně   15:27aktualizováno  15:27
Po odborářích chce tvrdé snížení platů, sám za práci pro zadlužené aerolinky zatím žádný plat nepobírá. "Nemám domluvenou žádnou odměnu, ale jsme s panem Janotou domluveni, že se nějak domluvíme," říká s úsměvem krizový manažer a šéf dozorčí rady ČSA Václav Novák.

Nevidím jinou možnost než uspořit miliardu na mzdách, říká Novák. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vzápětí v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES odkrývá, jak se dostal do čela dozorčí rady zadlužené firmy. Zároveň uvádí další podrobnosti svého tvrdého restrukturalizačního plánu, jenž by měl ČSA přinést zhruba tři miliardy korun.

"Nechci stavět filozofii změny na rozprodávaní majetku a služeb, které si potom budeme zpět nakupovat," říká Novák s tím, že odmítá prodávat majetek pod tlakem.

Dokážete si představit, že přijdete z měsíce na měsíc téměř o polovinu svého přijmu? Lidé mají třeba nastavené splátky hypotéky, životní úroveň..
Dokáži, ale uznávám, že nejsem typický zaměstnanec. Souhlasím, že je to velmi těžké. Ale co se dá dělat. Já chci, aby firma současnou situaci ve zdraví přečkala a lidem to vysvětluji. Už jsem stál asi před 1 200 zaměstnanci ČSA a osobně jim vysvětloval, proč je nutné tak drsně škrtat.

Jak dlouho by měli snížené platy přečkat?
Tři roky. Pak si myslím, že je šance na to, že firma bude dobře vydělávat. A samozřejmě budeme muset reagovat na trh. Pokud se celkově zmátoří, tak na to budeme muset být připraveni.

Máte obavy, že vám lidé odejdou, když jim téměř o polovinu snížíte plat?
Samozřejmě z toho obavu máme, ale žádné sekání není bez rizika. Já ze snižování platů žádné potěšení nemám. Nechci, aby piloti odcházeli a potřebujeme, aby s letadly někdo lítal. Teď ale nevidím jinou možnost než uspořit miliardu ročně na mzdách.

Kdo vás s nabídkou jít do dozorčí rady oslovil?
Na konci srpna mi volala Česká televize, zda bych šel komentovat výsledky ČSA. Řekl jsem v televizi svůj názor a druhý den mi volaly odbory, jestli se můžeme sejít. Asi čtyři hodiny jsme si povídali a mělo to hlavu i patu. Přišlo mi, že odbory mají zájem, aby se s firmou něco stalo. Pak jsem odletěl na plánovanou cestu do USA a teprve asi za pět týdnů jsem se sešel s ministrem Janotou. Shodli jsme se na nových jménech do dozorčí rady. Tak to začalo.

Když si vás vybraly odbory, máte nějaký signál, že u nich můžete uspět?
Cítím v tom trochu výhodu, minimálně v tom, že jsme schopni vést jednání bez emocí. Když se to povede, tak to firmě velmi pomůže, pokud ne, tak co s tím nadělám. Ale věřím si.

Co je teď nejdůležitější krok vašeho plánu?
Úplně primárním krokem je snížení platů. Bez toho se nemá smysl zabývat dalšími věcmi. Teď máme dokumenty, které budou předloženy jednotlivým valným hromadám odborů. Nemohu předpovídat, jak to dopadne, každopádně jsou naše jednání na normální lidské úrovni, nepleteme do toho emoce. Ta jednání nejsou úplně jednoduchá, to, co by se normálně dohadovalo několik měsíců musíme stihnout v podstatě za deset dní. Když se dohodneme, bude snížení mezd platné od 1. prosince.

Zahrnuje váš plán také rozprodej majetku ČSA?
V našem modelu chceme ukázat, že poté, co provedeme tvrdé kroky, tak firma bude nejen životaschopná, ale i konkurenceschopná. Když se podíváme na firmu jako celek, tak je zřejmé, že některé části v ní být nemusejí. Třeba obchody duty free. Počítáme s tím, že je tedy prodáme, což je dlouhodobý plán. Co ale chceme, aby ten prodej nebyl v tísní a ČSA mohly maximalizovat výnos.

U ostatních rozprodejů si už nejsem tak jistý. Dokáži si představit, že aby došlo ke zprůhlednění hospodaření, uděláme z něčeho dceřinou firmu, popřípadě dodáme partnera do této firmy. To, že firma bude muset něco prodat, je evidentní. Ale aby prodávala bez toho, že není jasné, jaké brutální restrukturalizační kroky udělá, to je krátkozraké.

Musí firma prodávat kvůli nedostatku hotovosti?
Ano, například letadla, která nepotřebujeme, protože jsou mimo letový řád. Ale nechci stavět filozofii změny na rozprodávaní majetku, a uměle tak zlepšovat hospodaření. S tím bych se nemohl ztotožnit a ani s tím náš plán nepočítá. Nechci ani dále snižovat flotilu letadel. Rovnovážná úroveň je někde na 44 strojích. Rozhodně není náš plán připraven na principu: staneme se menším a ještě menším..

Ptám se proto, že například dříve prodaný catering teď novému majitele dobře vydělává a ČSA službu draze nakupují.
Obrátím vaši otázku - u duty free víme, že dobře vydělává. Takže z hlediska zisku bychom si ho měli nechat. Ale ČSA jsou aerolinie, které mají lítat a vozit lidi. Takže když duty free vydělává, tak vím, že o ně bude zájem za dobrou cenu. Kriteriem pro prodej tedy není ani tak ziskovost, jako vztah k základnímu byznysu firmy. Ale pak bereme v úvahu ještě jednu věc - když něco prodáme, tak nechci, abychom si tu službu museli zpětně nakupovat. A to u duty free nehrozí.

Proč po státu chce tři miliardy na další provoz ČSA?
Stát by se měl na situaci podívat realisticky. Po zaměstnancích chceme, aby se drasticky uskromnili. My k tomu přidáme další tvrdé škrty. Ale firma je dlouhodobě podkapitalizovaná. Dostala dvě velké rány: dramatický nárůst počtu letadel, který nebyl kryt vlastními zdroji a tvrdě na ni dopadla krize. Situace se za poslední rok na trhu zhoršila nevídaným tempem. Proto říkáme, že pokud by firma měla normálního akcionáře, který by požádal management, aby přišel s restrukturalizačním plánem, tak pokud by s ním souhlasil, podpoří ho ještě vlastní investicí do firmy. Neříkáme, jakou formou by to stát mohl udělat, protože to nevíme, ale měl by se k tomu postavit tak, aby posílil hotovost firmy či vlastní kapitál.

Ministr financí Eduard Janota ale upozorňuje na to, že by pomoc státu mohla být brána jako nedovolená podpora v rámci EU.
Mě přijde nedovolená podpora v leteckém průmyslu spíše jako strašák, kterého nikdo nikdy neviděl. Když se podíváte na evropský letecký průmysl, tak tam běží státní podpora ve velkém. Požadavek na posílení kapitálu je od krizového manažera logický a je to součást opatřeních, které by měly být udělány. Když se chovám radikálně k jedné straně, tak se stejně chovám i ke druhé. Způsobů, jak státní pomoc do firmy dostat, jsem už viděl asi deset.

V čem se liší vaše součané působení v ČSA s restrukturalizací vítkovických oceláren?
Je rozdíl být přímo v aktivní funkci šéfa firmy jako tehdy ve Vítkovicích a je rozdíl vést dozorčí radu. Teď mám více času firmu poznat. ČSA mají management a já mám nulovou ambici mu radit v operativním řízení.

Jinak je rozdíl v technologické struktuře obou firem. Ve Vítkovicích měly železárny obrovské fixní investice, které sice byly zadlužené, ale firmě patřily. ČSA má spoustu technologií, které jim nepatří, jen je má na leasing. Ale největší rozdíl je asi v tom, že ČSA jsou extrémně závislé na lidech, tedy svých zaměstnancích. Od prvního kontaktu se zákazníkem, až po rozloučení v letadle, stále potkáváte zaměstnance firmy. U prodeje železa nic takového samozřejmě neexistuje.

Čtěte ve čtvrteční MF DNES

Celý rozhovor s Václavem Novákem o jeho dalších plánech v ČSA najdete ve čtvrteční MF DNES.

.




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prodejna Datart u metra Anděl.
Další miliardová fúze. Datart se spojí se skupinou HP Tronic

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil jednu z největších transakcí na trhu s elektronikou. Obchodní řetězec Datart se spojí se skupinou HP...  celý článek

Ředitel Hamé Martin Štrupl
Stát nemá co mluvit do marží a dvojí kvality, říká šéf Hamé

Výši přirážek a problém dvojí kvality má vyřešit trh a ne vláda, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel potravinářské firmy Hamé Martin Štrupl. Hlavním...  celý článek

Mobilní internet - ilustrační foto
Twisto míří s odloženými platbami do Polska. Dostalo injekci 5 milionů eur

Digitální platební služba Twisto získala od holandské ING Group a rakouské pojišťovny UNIQA investici ve výši pěti milionů eur. Ta poslouží na rozvoj služeb v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.