V Evropě se rekordně zdražilo

Centrální banky vyspělého světa včetně evropské řeší nyní dilema. Snížit úrokové sazby a nastartovat tak své ekonomiky? Nebo bojovat s rostoucí inflací? To by ovšem znamenalo sazby zvýšit. Růst cen zboží a služeb ve dvanácti členských zemích Evropské měnové unie dosáhl v květnu svého maxima za posledních osm let. Poprvé od zavedení jednotné evropské měny v lednu 1999 se meziroční inflace v Eurozóně vyšplhala, a to výrazně, nad tříprocentní hranici.

V květnu dosáhla 3,4 procenta. Čísla o rostoucí inflaci přitom přicházejí ve špatnou chvíli. Prudký růst cen totiž může výrazně prohloubit současné zpomalení západoevropské ekonomiky.

V tom se skrývá velké nebezpečí i pro domácí hospodářství, na jehož růstu se výrazně podílejí především firmy vyrábějící pro vývoz. Západní Evropa je naším nejdůležitějším trhem.

Evropská centrální banka bude mít nyní svázané ruce pro další snižování svých úrokových sazeb. Právě tímto způsobem se přitom centrální banky na celém světě většinou snaží hospodářský růst povzbudit - zlevní se tak půjčky obyvatelům i podnikům a více peněz na nákupy ekonomiku opětovně rozhýbou.

Evropská centrální banka zasedá tento čtvrtek v irském Dublinu. Přestože ještě minulý měsíc její představitelé sazby navzdory předchozím tvrzením překvapivě snížili s tím, že inflace je pod kontrolou, většina odborníků se nyní domnívá, že v Dublinu se další snížení sazeb nedá čekat.

"Pokud nebudou v červnu zveřejněna příznivější čísla, prostor na snižování sazeb během léta se výrazně zúží," řekl agentuře AP analytik Royal Bank of Scotland Nigel Anderson.

Meziroční inflace v měsíci květnu ve dvanácti zemích EMU rostla podle včerejšího oznámení evropského statistického úřadu Eurostat o půl procenta rychleji než v předchozím měsíci, kdy dosáhla hodnoty 2,9 procenta, v březnu dokonce pouhých 1,9 procenta. Meziměsíčně vzrostla minulý měsíc inflace v Eurozóně o 0,6 procenta, v dubnu byl její nárůst o 0,1 procentního bodu pomalejší.

Cílem Evropské centrální banky je udržet její růst v letošním roce na úrovni do 2 procent. "Pod tuto úroveň se nám ale do konce roku zřejmě nepodaří dostat," připustil podle agentury AP mluvčí Evropské komise Gerassimos Thomas. Za růst inflace podle něj mohou zejména zvyšující se ceny pohonných hmot, masa a zeleniny.

"Střednědobé vyhlídky zůstávají dobré. Na začátku příštího roku by inflace mohla klesnout pod dvě procenta," doufá mluvčí Evropské komise. Zvyšující se inflace začíná být podobně jako ekonomické zpomalení problémem celého vyspělého světa. V USA se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 3,4 procenta, což je hodnota blízká desetiletému maximu. Podobně například vzrostla inflace na 3,9 procenta i v Kanadě, což je také nejvyšší hodnota od začátku devadesátých let. V České republice činila meziroční inflace 5,0 procenta.