Podle poslední studie společnosti KPMG, která se zabývá obchodním výkonem golfových hřišť v Evropě, na Blízkém východě a v Africe, bylo loni v tuzemsku 74 hřišť, zatímco v ostatních zemích bývalého východního bloku je jich většinou do dvaceti. A čeští majitelé "greenů" navíc patří k největším optimistům ze všech zkoumaných zemí, pokud jde o růst výnosů z tohoto byznysu.
"V Česku se podařilo udělat z golfu určitou módní záležitost a až toto nadšení pomine, rychlý nárůst počtu hřišť skončí. V příštích pár letech to ale ještě nehrozí," uvedl spoluautor studie Tomáš Kulman.
Podle něj je už nyní v Česku hřišť zhruba 80 a dalších 15 je ve stadiu projektu. "V nejbližší době tak počet golfových hřišť v Česku určitě dosáhne stovky," dodal Kulman.
Česko se tedy alespoň v golfu už co nevidět dostane na úroveň sousedního Rakouska.
Hřiště jako firma
Dobré golfové hřiště podle studie vynese majitelům ve východní Evropě na tržbách stejně jako menší podnik. V průměru jde u hřiště s 18 jamkami o 14,3 milionu korun, hřiště s 27 jamkami 22 milionů. Zisk je zhruba 1,67 milionu korun, pětina hřišť je však ve ztrátě.
"Uvedené tržby zhruba odpovídají tomu, co se vybere na poplatcích a příspěvcích. Každý se ale snaží zvyšovat příjmy organizováním turnajů a další komerční činností," uvedl manažer luxusního a jednoho z nejstarších hřišť u nás, Royal Golf Clubu Mariánské Lázně, Oldřich Nechanický.
Největší hřiště tak dosahují tržeb i přes 70 milionů korun. Jak to přesněji vypadá s ekonomikou hřišť v Česku, se KPMG zjistit nedařilo.
"Na rozdíl od ostatních zemí je ochota českých golfových hřišť sdílet informace o tržbách a zisku téměř nulová," upozornil Kulman.
Podle něj však platí, že zhruba 80 procent českých hřišť je ziskových a drtivá většina firem je provozuje právě proto, že v nich vidí "dobrý byznys". Klíčový je podle něj pro hřiště právě příjem z dalších služeb, jako jsou restaurace, hotel, půjčovna, obchod a pořádání komerčních akcí.
U velkých resortů se tyto "doplňky" podílejí na tržbách více než polovinou. "Je jasné, že jenom z poplatků členů a hráčů hřiště žít nemůže," říká Kulman. A to i přesto, že například členské poplatky hráčů ve východní Evropě dosahují v průměru přes 17 tisíc korun za rok a Česko patří k těm nejdražším. Naproti tomu v severských státech Evropy je to přes 10 tisíc korun ročně.
Zisková hřiště ve východní Evropě podle KPMG dosahovala marže 10 až 15 procent, což je pro investory lákavé, tuzemští manažeři a majitelé však zatím vidí hřiště jako "soukromé spoření na penzi". Dostat se na zisk především u nového resortu totiž trvá léta.
"S nějakou rychlou návratností se v případě golfového hřiště nedá počítat," říká spolumajitel Golfu Brno Vladimír Plašil.
Hřiště v brněnských Jinačovicích s 27 jamkami, hotelem a veškerým dalším vybavením stálo přes 200 milionů korun a v roce 2006 vytvořilo téměř čtyřmilionovou ztrátu.
"Za loňský rok už máme provozní zisk. Návratnost celkové investice je tak 15 až 20 let. Na zbohatnutí to není, ale žít se z toho asi dá," říká manažer Golfu Brno Pavel Zeman.
"Když ty peníze někdo má, je to dobrý způsob, jak je uložit," dodává Nechanický. Nejčastějšími investory do hřišť v Česku jsou místní bohatí podnikatelé, kteří jsou navíc nadšenými hráči golfu.
