CO A O KOLIK SNÍŽÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ*
1) Odpočitatelné položky
Položka Částka (v Kč)
Nezdanitelný paušál 32 040
Vyživované dítě 18 000/dítě
Vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P 36 000/dítě
Manžel(ka) bez vlastních příjmů do 32040/rok 18 240
Manžel(ka), který(á) je držitelem průkazu ZTP-P 36 480
Částečný invalidní důchod 6 000
Plný invalidní důchod 12 000
Držitel průkazu ZTP-P 42 000
Příprava na povolání studiem 9 600
2) Dary
Všechny dary, které byly poskytnuty obcím a právnickým osobám se sídlem v tuzemsku ve výši 2 procent ze základu daně (minimálně 1000 Kč), maximálně lze odečíst 10 procent ze základu daně.
3) Úroky ze stavebního nebo hypotečního úvěru
Za minulý rok mohou všichni, kdo splácejí výše uvedené úvěry, zahrnout úroky z těchto půjček do odpočtu daňového základu. Nesmějí však zapomenout připočítat hodnotu státní podpory. Celková částka však nesmí za rok přesáhnout částku 300 000 korun.
4) Darování krve
Za jeden odběr lze od daňového základu odečíst 2000 korun
5) Příjmy osvobozené od daně
-z prodeje movitých a nemovitých věcí
-náhrady škod, pojištění majetku a odpovědnosti za škody
-sociální dávky a služby nemocenského pojištění, důchody
-výživné
-příjmy z prodeje cenných papírů nabytých v kuponové privatizaci (pokud však doba mezi nabytím a prodejem přesáhla 6 měsíců)
-příležitostné příjmy do 10 000 Kč za rok
-výhry z loterií a sázek
Příklad
Zaměstnaný manžel s příjmem třicet tisíc korun hrubého měsíčně. Manželka je doma s dítětem a příležitostně vydělává - roční výnos je 31 000 korun. Rodina splácí hypotéku ve výši 800 000 korun na dvacet let, úrok byl stanoven na 12 procent za rok.
Hrubý příjem/rok 360 000 Kč
Odpočitatelné položky
Nezdanitelná část 32 040 Kč
Odpočet za vyživované dítě 18 000 Kč
Odpočet za manželku 18 240 Kč
Hypotéka 16 320**
Dary 5 508***
Celkem za odpočitatelné položky 90 108
Daňový základ 275 400
Daň z příjmu 54 828 Kč + 32 % z 900 Kč (275 400-274 500)
Poznámka: *Odečitatelné položky za rok **Roční hodnota úroků ***Minimálně 2 % z daňového základu
Daňové sazby
Základ daně Daň Ze základu přesahujícího
Od Kč do Kč
0 91440 15 %
91 440 183 000 13 716 Kč + 20 % 91 440 Kč
18 300 274 200 32 028 Kč + 20 % 183 000 Kč
274 200 822 600 54 828 Kč + 32 % 274 500 Kč
822 600 a více 230 316 Kč + 40 % 822 600 Kč
Pramen: ministerstvo financí
Sazby srážkové daně
Sazba (v %) Kdy se platí
25 úrokové a dividendové výnosy z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů a vkladových listů a vkladů.
Z podílů na zisku z účástí na společ. s.r.o. a účastí komanditistů na komanditních spol.
Z podílů na zisku za členství v družstvech
V vypořádacího podílu při zániku s.r.o. a komanditní spol.
Z likvidačního zůstatku akcionáře
Z podílu na 1 podílový list při zrušení podílového fondu
20 Z výher a cen v loteriích, hrách, reklamních soutěží a slosování
Z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží
Z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců
15 Z úroků, výher a výnosů na vkladních knížkách, vkladových účtech, běžných účtech
Z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem
Z příjmů od zaměstnavatele se sídlem v tuzemsku, které nepřesáhnou měsíčně 2000 Kč
Z úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou
10 Z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu a televize, pokud souhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne za měsíc 3000 Kč.
Kdo je povinen podávat daňové přiznání?
Na formuláři typu "B"
- všichni, kteří mají zdanitelné příjmy
- všichni, jejichž příjmy přesáhly deset tisíc korun
v případě, že se nejedná o příjmy ze závislé činnosti (mzda ze zaměstnání) či funkční požitky (například odměny za předsedování tělovýchovnému oddílu)
- ti, kteří si sice vedle zaměstnání vydělali méně než deset tisíc korun, ale vykazují daňovou ztrátu
- všichni, kteří mají příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků pouze od jednoho nebo od více plátců postupně a kromě toho si vydělali ještě více než čtyři tisíce korun
Na formuláři typu "A"
- všichni, kteří mají souběžně příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků od více plátců, tedy mají více zaměstnání a placených funkcí, ale nemají žádný další typ příjmů
Kdo nemusí podávat daňové přiznání?
- ti, kteří mají sice příjmy z více zaměstnání či funkčních požitků, ale podepíší u všech, od kterých peníze pobírají růžový formulář prohlášení k dani
- ti, kteří si vydělali vedlejší činností méně než deset tisíc korun
Do kdy musí být daňové přiznání podáno?
Základním termínem je 31. březen. Pokud využije ten, kdo daňové přiznání podává, služeb daňového poradce, prodlužuje se lhůta do 30. června. Tiskopisy jsou k dispozici na finančních úřadech.
Ve stejné lhůtě je třeba zaplatit i samotnou daň. Pokud se však platí daň hotově na poště či bance, postačí, když je na ústřižku složenky datum 31. března. Ovšem pokud se hradí daň bezhotovostním převodem, je rozhodující den odepsání částky z účtu plátce. Plátce daně se tak lehce dostane do problémů, neboť banka může provést operaci až následující den. V takovém případě uloží finanční úřad penále.
Daň na výplatní pásce nemusí být poslední platbou odváděnou státu
"Platím daně jako hrom, každý měsíc mi z výplaty odkrojí pořádný kus," povzdechne si většina lidí při pohledu na výplatní pásku. Mnohé už ani nenapadne, že daň ze mzdy nemusí být zdaleka jediným odvodem do státní kasy, který jsou nuceni zaměstnanci, tedy nepodnikatelé, za určitých okolností hradit.
Z videa se neplatí, z aut někdy ano
Obecně platí, že příjmy z prodeje movitých věcí jsou v případě fyzických osob od daně osvobozeny, nejsou-li součástí obchodního majetku. Takže pokud prodá soused sousedovi pračku či video, nemusí si s daňovým přiznáním a následnou platbou vůbec lámat hlavu. Existuje však výjimka - s finančním úřadem by se měli vyrovnat všichni ti, kteří prodali auto, letadlo či loď dříve, než uplynul rok od doby, co si věc pořídili.
Příklad: Pan Bárta si koupil v lednu auto za sto padesát tisíc korun. Provedl na něm drobné úpravy za zhruba deset tisíc korun a v květnu téhož roku ho prodal za sto osmdesát tisíc korun. Finančnímu úřadu tedy musí zaplatit daň z dvaceti tisíc korun - od příjmu 180 tisíc totiž odečte daňově uznatelné výdaje ve výši 150 tisíc, za které auto pořídil, a deset tisíc, které padly na jeho vylepšení.
Daní se i příjmy z pronájmu
Vyrovnat se státní pokladnou by se měli i ti, kteří pronajímají například svůj byt, domek, chatu či garáž - pokud tyto příjmy překročí hranici, od které je nutné je zdanit. Pokud například manželé ubytují ve svém letním sídle, které sami zatím nevyužívají, nájemníka, měl by jeden z nich zahrnout výnos do svého daňového přiznání. Od celkového příjmu, který jim pronájem přinese, mohou odečíst odpisy nemovitosti, platby za opravy a údržbu či pojištění chaty. Mohou daňový základ snížit i o paušální částku - zákon umožňuje snížit příjmy z pronájmu o dvacet procent.
Daň z akcií je vyšší než u vkladů
Stát ukrajuje lidem daň i z jejich kapitálových výnosů, tedy zisku z investovaných peněz. Ať už se rozmnožují na termínovaných vkladech, pomocí depozitních certifikátů, jako podíly na akciových a jiných obchodních společnostech, či v podílových fondech. Rozdíl mezi uvedenými typy investic je v sazbě daně. Platí jednoduché pravidlo - výnosy z cenných papírů jsou v případě fyzických osob daněny pětadvaceti procenty, úroky z termínovaných vkladů patnácti procenty. V obou případech se nemusí majitel peněz o odvádění této takzvané srážkové daně starat. Učiní to za něj příslušná banka, u které má peníze uloženy, podílový fond či akciová společnost, jejíž cenné papíry vlastní. Dostane tedy do ruky již čistý výnos.
