Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Maďarsku kvete šmelina, stát přichází o desítky miliard

  13:19aktualizováno  13:19
V každém státě EU existuje větší či menší podíl šedé zóny, ale v málokteré zemi se podobná šmelina stala součástí životního stylu statisíců lidí tak jako v Maďarsku. Stačí se zde projít po ulici - Romové prodávají papriky, důchodkyně narcisy, jejichž zvonky rozzařují tmavší část budapešťské podzemky.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Statistika OECD, která sleduje počet zaměstnaných lidí, ukazuje znepokojivá čísla. Maďarsko se krčí na chvostu s pouhými 57,3 procenta zaměstnané populace ve věku mezi 15 a 63 lety, zatímco například Česko se svými 66 procenty patří do středu pole.

To samozřejmě neznamená, že zbytek Maďarů do sta procent nepracuje - úřady práce nyní evidují 9,1 procenta nezaměstnaných. Více než třetina Maďarů se tedy nějak živí, ale stát neví jak. Co je pro něj horší, nevybírá z toho daně a mnohé z těchto "černých duší" dojdou na úřad požádat o nějakou formu sociálního příspěvku.

černá díra v Maďarsku

Mezinárodní ekonomické instituce odhadují, že se v šedé zóně Maďarska ukrývá mezi 20 až 30 procenty výkonu ekonomiky. Podle posledních čísel Evropské centrální banky vydělala celá ekonomika ugrofinského státu zhruba 105 miliard eur, přičemž v šedé zóně se mohlo ztratit mezi 21 a 31 miliardami eur.

V takové situaci se lze jenom divit, že se dosud maďarským premiérům podařilo obsadit post ministra financí. Ten totiž při nástupu do funkce ví, že bude muset řešit kvadraturu kruhu - naplnit státní pokladnu lze jen tehdy, pokud se podaří vymáčknout více peněz z těch, kteří ještě nějaké daně odvádějí. Taková akce nutně vyvolává reakci a počet lidí a firem ochotných platit se snižuje. Ministrovi nezbývá nic jiného než daně ještě zvýšit, aby propad vyrovnal.

"Je těžké tady vybírat daně, protože jen menšina poplatníků je opravdu platí, to znamená, že vládě chybějí peníze; a tak dále. To je začarovaný kruh a Maďarsko v něm bloudí čím dál víc," říká v rozhovoru pro MF DNES ekonom Zoltán Pogátsa.

Kvůli této Möbiově pásce platí v Maďarsku fyzické osoby jedny z nejvyšších daní v rámci zemí OECD. Když se vezmou veškeré náklady na zaměstnance, tedy hrubá mzda a pojištění placené zaměstnavatelem i zaměstnancem, mohl si podle statistiky roku 2007 odnést průměrně vydělávající Maďar 46,4 procenta z této částky. Čechovi by v peněžence přistálo 57,1 procenta.

V Maďarsku si stát z ročního výdělku nad 1,7 milionu forintů (zhruba 190 tisíc Kč) na dani z příjmu vezme 36 procent, takže stačí, aby si Maďar vydělal za měsíc 142 tisíc forintů, a už se dostane do vyššího daňového pásma. Firmy jsou na tom o trochu lépe, platí 16procentní daň z příjmů, ke které si erár ještě připočte čtyři procenta na "solidární dani".

Tikající bomba

Náloží v základech maďarských financí jsou povinné výdaje na důchody a nejrůznější sociální příspěvky. V desetimilionovém Maďarsku se pohybuje mocná třímilionová armáda lidí, které úředníci vedou v kolonce "pobírá důchod" - nejde přitom jen o starobní důchodce, ale také o invalidy, kterým stát často dává stejné peníze jako v době, kdy normálně chodili do práce. "Tady jsou lidi, kteří jdou do penze ve čtyřiceti a berou 250 tisíc forintů, to se nedá přece utáhnout," rozčiluje se Gerd Řebiček, který v Budapešti žije 26 let.

Utáhnout se to opravdu nedá - maďarská vláda si proto na sociální výdobytky půjčovala a státní dluh kynul. Před volbami v roce 2002 se sociální stát za peníze budoucí generace vymkl kontrole úplně - například se skokově zvýšily mzdy ve státní sféře o 50 procent.

Obě hlavní politické strany naslibovaly hory doly a vítězní socialisté se rozhodli, že své vize uskuteční. Zatímco do roku 2002 se Maďarům dařilo udržet rozpočtové deficity do tří procent HDP, politika vlády Petera Medgyessyho vystřelila schodky na orbitu třikrát vyšší.

Ekonom

"Je těžké tady vybírat daně, vláda nemá peníze," říká ekonom Zoltán Pogátsa.

Teprve poslední úsporná opatření vlády socialisty Ference Gyurcsányho tento poměr zvrátila a dostala k pěti procentům HDP, ovšem za cenu protestů opozice a hlasitých demonstrací na ulici. V hlomozu za odvolání vlády už zaniká, že stejné kroky by musel udělat každý kabinet. Maďarsko je na život s dluhem zvyklé a má v něm tradici minimálně od 80. let minulého století, kdy se zemi přezdívalo "nejveselejší barák východního bloku".

Komunisté si ochotně půjčovali ze Západu a Maďarsko spolupracovalo i s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Do devadesátých let si přineslo mnohem větší zátěž než ostatní země střední Evropy. Podle Eurostatu činil dluh Česka v roce 1996 zhruba 12,5 procenta celého výkonu hospodářství, Maďaři si jako kouli na noze vlekli břemeno ve výši téměř tří čtvrtin ekonomiky, které postupně snižovali.

Po socialistickém rozpočtovém mejdanu z posledních let se toto číslo vrátilo na stejnou úroveň. Střecha nejveselejšího baráku na východ od železné opony byla postavena na dluh, a navíc z došků. Loni v říjnu přeskočila jiskra finanční krize, sláma se vzňala a maďarská vláda si už neměla kde půjčit. Nakonec musel Maďary zachránit MMF, Unie a Světová banka pětadvaceti miliardami dolarů. Tyto organizace si svoji půjčku ohlídají a předepíší Budapešti bolestivé a nepopulární reformy, které tamní politici roky odkládali.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Pivo budiž požehnáno. Zavřené kostely se znovu otevírají jako pivovary

Jenom od roku 2011 bylo ve Spojených státech nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento...  celý článek

Ilustrační foto
Amazon instaluje lidem schránky. Mohou převzít balík, i když nejsou doma

On-line prodejce Amazon pronikl do života Američanů různými způsoby. Začalo to obyčejnými knihami. Pokračovalo to těmi elektronickými, čtečkou Kindle,...  celý článek

Lego představilo novou kolekci s názvem Ženy ve vesmíru.
Lego před Vánocemi servíruje novou kolekci: oslavuje úspěšné ženy NASA

I letos chce společnost Lego podpořit své vánoční tržby uvedením nové kolekce. Tentokrát míří nejnovější stavebnice na milovníky vesmíru a zároveň obdivovatele...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.