V medicíně žena musí makat víc než chlap

Zajímavé ženy

Když přišla šéfka onkologie pražské Thomayerovy nemocnice Jitka Abrahámová kdysi s konkrétní prosbou za jedním ze svých nadřízených a on ji něžně chytil za rameno, obořila se: "Nejdu za vámi s ramenem, ale s mozkem!" Jitka Abrahámová lobbovat neumí a rafinované ženské zbraně nepoužívá.
Zajímavé ženy

Když přišla šéfka onkologie pražské Thomayerovy nemocnice Jitka Abrahámová kdysi s konkrétní prosbou za jedním ze svých nadřízených a on ji něžně chytil za rameno, obořila se: "Nejdu za vámi s ramenem, ale s mozkem!" Jitka Abrahámová lobbovat neumí a rafinované ženské zbraně nepoužívá. Má vyřídilku, ale jinak si musí to své tvrdě odpracovat. Zhusta po večerech.

Taky iritujete svou rodinu tím, že večer v obývacím pokoji koukáte do nějakých lejster?

Už si zvykla na to, že vedle práce na nemocničním oddělení mám i řadu jiných aktivit. Založila jsem třeba se známými, pacienty a příbuznými pacientů nadaci a sháníme pro onkologii peníze. Rok co rok děláme společenský večer, který se jmenuje Sebevědomí pro každý den. Večer končí módní přehlídkou, kde nepředvádějí šaty dvoumetrová hubená bidla, ale docela obyčejný vzorek naší populace, ženy po amputaci prsu. Předvádějí i spodní prádlo a plavky. Já ty pacientky, které se nechají k předvádění přemluvit, znova a znova obdivuju. Nesou nám všem poselství odvahy. Protože všem, kteří sedí v publiku, se dopředu řekne: Tyhle ženy jsou po amputaci prsu. A publikum sedí -a kouká.

A pozná ono publikum, že ta žena nemá prs?

Já to svým profesionálně deformovaným okem poznám, vy byste to nepoznala. Náhrady, které se dávají do prádla, jsou dokonalé. Dokonce nepoznáte nic ani u těch, jež příroda bujně obdařila.

Proč tedy říkáte, že ty ženy mají odvahu?

Protože se to o nich ví.

Předpokládám, že není nic poznat, jen když mají prádlo. Když se doma svléknou celé, vidět to je, že?

Ano, ale přesto to snášejí poměrně dobře. Pár manželství se rozpadlo, ale většinou to byly vztahy, které měly kazy už předtím. Mnohé pacientky se naopak po amputaci prsu znova provdaly, a nijak špatně. Prostě to zvládly. Chlapi jsou mnohem háklivější a mnohem hůř tyto věci nesou. Kdybych měla na pódiu představit chlapy, kterým muselo být kvůli nádoru odebráno jedno varle, nikoho bych tam nedostala.

Platí ten poměr sil i v profesním životě? Nebo patříte mezi ty, kteří si myslí, že ženy to mají v práci těžší?

Bezpečně to mají těžší. Vy to snad nemáte těžší?

Nemyslím, že by to tak muselo nutně a zprincipu být. Máte třeba nižší plat než vaši kolegové-šéfové oddělení?

Jó, přiznám se, že tohle nevím.

Tak v čem to máte těžší? Je pro vás obtížnější uspět mezi mužskými lékařskými lokty, prosadit si vlastní návrhy a názory?

Samozřejmě je to obtížnější. Já bych poradila všem mladým adeptkám medicíny, aby na ni nechodily. Aby šly raději dělat něco jiného. Protože se tak mohou seberealizovat daleko lépe, méně traumatizujícím způsobem a na místech, kde budou lépe ohodnoceny. Medicína, tak jak dnes vypadá u nás, pro ženskou není. A to vůbec nemyslím jen chirurgické obory. Protože chcete-li udržet krok, tak to na vás klade daleko víc nároků. Kdysi byla klukům dávána u přijímacích zkoušek na medicínu přednost, i když byli méně nadaní. To přece byla diskriminace. Ale něco na tom bylo. Bude-li se dnes ke mně na oddělení hlásit lékařka a lékař, a ta lékařka bude mladá a bude mít děti, já si vezmu toho kluka.

Proboha proč?

Protože mi přinese méně problémů. Nebude doma s dětmi, nebude náhle ráno volat, že dítě má horečku, a šéfová, ty si dělej, co chceš... Jenže co mají ty ženské dělat? I na mém oddělení koneckonců převládají.

Proč třeba do své práce nezavolají jejich manželé?

No, to mi povězte. To taky nevím. Chlapi prostě děti nehlídají a žena si v medicíně nevydělá tolik, aby si mohla zaplatit paní. A když nemá ochotnou babičku, je to těžké. Zůstane-li totiž třeba jen dva roky na mateřské, tak se vrátí a zjistí, že ji předhánějí mladí a třeba mnohem méně nadaní a pitomější kolegové. Udělají si mezitím atestaci, takže už budou nad ní, už budou o příčku v platové tabulce výš. A přitom to vůbec není v mozkové kapacitě. Chlapi kromě toho těžko snášejí, že ženská umí to co oni. A v medicíně to platí víc než jinde. Musíte makat stejně jako chlap. Co stejně, víc, mnohem víc než chlap.

Vy jste se s tím taky setkala?

No ježíšmarjá, prosím vás. Cítíte v podtextu takové to, prosím tě, ženská. To už tak prostě je. V prosazování svých zájmů mají své účinné mužské způsoby.

Jaké to jsou?

No, jaké... Měla jsem kolegu, který, když se rozčilil, byl ochoten rozkopnout dveře. A co se říkalo? To je chlapák! Kdyby to udělala ženská, tak by se říkalo co? To je hysterka!

Žena má přece zase jiné zbraně.

A co máte namysli?

Třeba šarm, půvab...

Ale paní redaktorko! Já bych vám klidně ukázala chlapy, kteří při prosazování svých zájmů taky používali šarm a půvab, to bych vám tedy klidně ukázala. Víte, kolik je mužských, kteří šli nahoru per vaginam? Kdepak, neplatí to jen obráceně.

Ale řekněme, že častěji to je obráceně. Tak ještě jednou, pomohlo vám aspoň někdy a někde, že jste žena?

Ani ne. Kdysi mi říkal jeden z mých šéfů, že se mnou je to těžký. Že když jdu s někým, jednat, mám na čele napsáno: Jsi blbec.

Aha, takže vy prostě jen nejste diplomat a neberete si moc servítky, když otevřete pusu, že?

Asi by mi té diplomacie někdy neuškodilo víc, zejména při jednání s nadřízenými. Bohužel, takhle mi to dala rodina do vínku.

V některých firmách je zvykem, že si čas od času nechají mezi personálem udělat anonymní anketu, co soudí o svých šéfech. Jak myslíte, že byste z této ankety vyšla coby šéfová vy?

Asi že jsem přísná. Jednou si redaktoři jednoho rádia obešli sestřičky a ony říkaly, že jsem přísná, ale na druhé straně, že nikdy nenechám nikoho v loji. Myslím, že jim neubližuju.

Při jednání s pacienty taky nejste diplomat?

V tom jsem profík. Musíte jednat také podle toho, koho máte před sebou a kdo to jak chce podat. Někdo natvrdo, někdo zaobaleně. Ale také se nesmíte nechat svést, protože někteří pacienti by rádi slyšeli, že to tak není, a snaží se vás vmanévrovat do svého názoru. Nebo mám pacienta veterináře, který dobře ví, která bije. Ten řekl: Vím to až potud a víc vědět nechci. Domluvili jsme se, že až bude chtít vědět víc, pravdivě mu odpovím.

Vy jste nikdy pacientům nelhala?

Ne, určitě ne. Neznamená to, že jsem všem řekla natvrdo, jakou mají prognózu. Ale to, co jsem řekla, byla pravda.

A jinak jste nelhala?

Nikdy v životě? To snad nemyslíte vážně?

Máte pravdu, nemyslím. Ale řekněte mi, jak jste se mohla dostat do funkce šéfky oddělení, když je to v medicíně tak strašně těžké, jak říkáte?

Ale kolik těch primářek a vedoucích oddělení je?

Právě proto se ptám. Jak jste to dokázala vy?

Když byl syn malý, pomáhal mi můj tatínek, který se současně staral o těžce nemocnou matku, takže dítě muselo do jeslí. Ale když něco hořelo, byl tu dědeček, on byl prostě nejdůležitější instituce naší rodiny. Přiznám se, že jsem byla doma s dítětem poměrně málo.

Máte vůči němu nějaké výčitky svědomí?

Určitě, nemusel by do jeslí. Měl opakovaně píchané ucho, často stonal. Dodnes to ve mně zanechalo určité stopy.

Nosila jste si třeba práci v hlavě domů? Mám tím na mysli, že jste si své starosti ventilovala na rodině?

O tom, kdo ten den zrovna na oddělení umřel, jsem nikdy nevykládala, ale špatnou náladu a únavu si občas nosím. A jsem protivná. To je mi pak vždycky strašně líto, protože to se nemá.

Nebojíte se vědět, jak na tom jste právě teď vy? Ženy, a doktoři zvlášť, obvykle mají strach. Co kdyby se něco našlo...

Chodím na všelijaké prohlídky. I na kolonoskopii (vyšetření střev sondou, při níž se pátrá po případném nádorovém onemocnění -pozn. red.) jsem byla, protože po padesátce je to myslím potřeba. Kromě toho jsem měla nějaké potíže. Většina z nás je má, ale připisuje je tomu, že se nezdravě a nepravidelně stravujeme. Ale nezastírám, že mi hodně dlouho trvalo, než jsem si na tohle vyšetření udělala čas.

Takže jste vzor prevence? S babičkou mého muže, velmi silnou kuřačkou, která s oblibou vyjmenovává své další příbuzné, kteří kouřili a dožili se devadesátky, byste si tedy nerozuměla?

Ale rozuměla! Já nekouřím, protože mi to nikdy nechutnalo. Věci se nemají přehánět, proč se odnaučovat kouřit v osmdesáti letech. Něco jiného je, když se učí kouřit dnešní děti, a to masově. Můj dědeček sice kouřil odjakživa. Umřel po osmdesátce ve spaní na mrtvici, krásně umřel! Tatínek umřel v pětaosmdesáti. Ale pozor, tohle je vytržené ze souvislosti. Prostě se u nich kouření nesetkalo s vnitřní dispozicí organismu k rakovině.

Čekala bych, že zté nemoci budete mít větší strach.

Kdo by neměl. Na druhé straně mám pacienty, kteří s tou chorobou žijí léta. Deset, patnáct, dvacet let. Dnes jsou vděční, že ten život mohli i s tou chorobou žít, řada jich říká, že našli spoustu hodnot, které předtím neviděli, a že se snažili užít si daleko víc a intenzivněji. Tomu věřím. A jsem přesvědčena, že například žena po amputaci prsu žije lepší život než diabetik...

Bojíte se nějaké nemoci víc než rakoviny?

Snad AIDS, ale tomu se můžete teoreticky vyhnout. Možná nějakých parazitárních nemocí. Navštívila jsem před časem Indii. Já se hned tak ničeho neleknu, ale věci, které jsem tam viděla, mě vyděsily natolik, že jsem se bála, že se nakazím něčím, co nikdo nebude umět diagnostikovat, natož léčit. Možná jsem jen byla nepřipravená na situace, kdy se po zemi močí, kálí a zároveň ťape bosýma nohama, na svatých místech jsem viděla svatého muže, který si držel skřížené ruce na hrudi, a já myslela, že se zvláštním způsobem modlí. Měl chrlení krve.

Do které země se chystáte letos?

Na chalupu v jižních Čechách. Kromě toho se budu rýpat doma v zahrádce, což jsem dřív nesnášela, ale na stará kolena mě to docela baví.

Čekala jsem, že mi odpovíte něco takového. Mnoho vašich lékařů-kolegů vyhledává podobný řekněme rodinný klid. Čím to?

Tím, že my už nechceme zažívat žádná dramata, kterých máme v práci dost. Je to hledání rovnováhy. Dřív, když jsem přijela na chalupu, jsem několik dní nešla mezi lidi. Byla jsem ráda, že na mě nikdo nemluví. A milí venkovští sousedé vždycky ty tři dny čekali.

Až vylezete.

Přesně tak, až vylezu z kukly.

Co budete v té kukle dělat letos?

Poruším všechny stereotypy. Budu si číst v noci. Vstanu pozdě. A místo oběda si namažu chleba s máslem a zapiju ho podmáslím. Až za mnou přijede zbytek rodiny, ráda se ke všem těm stereotypům zase vrátím a něco dobrého uvařím.

***

Kdo je Jitka Abrahámová

Známá česká onkoložka se narodila v roce 1943. Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství na Karlově univerzitě, dlouhá léta pracovala na onkologické klinice ve Fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí. Posledních deset let vede onkologické oddělení ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, kde založila Nadační fond. Jitka Abrahámová léta usiluje o zavedení vyhledávacího programu (tzv. screeningu), s jehož pomocí by bylo možné včas zachytit u žen nádory prsu. Její druhou "doménou" jsou nádory varlat.


Autor:

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

Průlomový lék na hubnutí dráždí cenou. Kúru za tisíce lze vyrobit za pět dolarů

29. března 2024

Lék Ozempic od společnosti Novo Nordisk je jedním z hitů posledních měsíců. Ukázalo se totiž, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

Deset tisíc eur za kabelku Chanel. Ikona luxusu se o zákazníky neobává

29. března 2024

Ačkoli velká část zákazníků po celé Evropě pod vlivem inflace omezila nákupy některých...

Z Prahy do Bulharska a Rumunska z druhého terminálu. Země vstupují do Schengenu

29. března 2024  8:56

Od neděle 31. března se bude do Bulharska a Rumunska létat z druhého terminálu pražského Letiště...

Obchody: Předpověď na Velikonoce láká ke grilování, stouply i nákupy zmrzliny

29. března 2024  8:35

Příznivá předpověď počasí na Velikonoce zvedá poptávku po surovinách na grilování, jako jsou...

Průlomový lék na hubnutí dráždí cenou. Kúru za tisíce lze vyrobit za pět dolarů

29. března 2024

Lék Ozempic od společnosti Novo Nordisk je jedním z hitů posledních měsíců. Ukázalo se totiž, že...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...