Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V odpadcích se ukrývají miliardy

  1:38aktualizováno  1:38
Byla ospalá neděle, ale u Plus Discountu na jihlavském sídlišti Na Dolech bylo rušno. Minimálně vzadu u popelnic. V napěchovaných kontejnerech se přehrabují dva mladí a nezdravě vyhlížející lidé. Co najdou, nakládají do vaku na kolo, na němž po chvíli odjíždějí.
Loni Češi na skládky uložili 4,2 milionu tun odpadu, což představuje 15,1 procenta z celkové produkce. Ilustrační foto.

Loni Češi na skládky uložili 4,2 milionu tun odpadu, což představuje 15,1 procenta z celkové produkce. Ilustrační foto. | foto: Nguyen Phuong ThaoMF DNES

Po nich přicházejí dva chlapci, jeden profesionálně vybaven rouškou na ústa. Po pěti minutách odcházejí s úlovkem i oni a k popelnici může konečně přistoupit čistě oblečený starší pán, už chvíli netrpělivě okukující kolem.

"Tady u Plusu je to nejlepší ve městě," popisuje. U Kauflandu se podle něho nic najít nedá a u Teska mají navíc ještě ochranku. V jeho tašce mezitím mizí z popelnice vyndaná krabice mléka, šlehačka, balený salám. Chvílí váhá nad rybí majonézovou pomazánkou a ruským vejcem. "No, to radši ne," říká nakonec.

Jste spokojeni se zpravodajstvím iDNES.cz? Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa
Všichni tito lidé jsou buď chudáci, či ztroskotanci, kteří mají hlad, nebo zoufalci, již se jen snaží pár korun ušetřit. Plus Discount a ještě Albert jsou podle zkušeností MF DNES, jejíž redaktoři objeli a nafotili zhruba čtyřicítku obchodů v různých koutech republiky, pro tyto lidi oázou v jinak vyprahlé poušti.

Obchodní řetězce totiž mají mít podle zákona vyhozené potraviny "pod zámkem" a většina z nich to také dodržuje. Možná i proto, že odpadky nejsou jen potíže, ale i byznys, ve kterém se točí miliardy korun.

Nový, zelený byznys
Z odpadků u obchodů teď profitují hlavně firmy, co vše jednoduše odvezou a zakopou pod zem na skládce, případně spálí. Jenomže už za rok by se to mohlo výrazně změnit. Pokud zelení ve vládě prosadí své představy, tak podle informací MF DNES výrazně vzrostou poplatky za uložení odpadků na skládku a méně výhodnější než dnes budou i spalovny.

Ministerstvo životního prostředí teď ještě nechce návrhy komentovat s tím, že se na nich pracuje. Lidé v byznysu však o změně trendu od roku 2009 vědí a už teď se na ni chystají.

Výhodnější by měl být postup, kdy se shnilá zelenina, ovoce a další potraviny z obchodu využijí na kompost a dále jako přírodní hnojivo nebo se dál přemění na elektřinu či teplo. To se dnes děje jen málo. Chybí dostatek míst, kam lze nepoživatelné jídlo odvézt a využít, jejich třídění je ze zákona nařízeno hodně volně, navíc se prodražuje.

Kolem konečné podoby zákona se ještě sice strhne velký boj, nicméně přesun odpadků od skládek je jistý už jen kvůli tomu, že Česko je v Unii, a tam jsou leckde už dnes skládky zakázány.

Část z miliard, které dnes tečou firmám provozujícím skládky a spalovny, se tak přesměruje na ty, co už dnes vymýšlejí, kde postavit kompostárnu či bioplynovou stanici. Kompostárny fungují podobně jako kompost na každé zahrádce, pouze ve velkém. Odpad se musí provzdušňovat stejně jako na zahrádce.
 
Bioplynová stanice je zase zjednodušeně řečeno zařízení, které simuluje proces na skládce, kdy v něm odpadky bez přístupu vzduchu hnijí a produkují plyn. Ten se pak dá zpracovat buď na teplo, či na elektřinu.

Krajské úřady už registrují desítky záměrů postavit v příštích dvou letech bioplynovou stanici, ať již od soukromých firem či obcí. Získat na ně lze i dotace od Evropské unie a odbyt zelené energie je ze zákona zajištěn.

"Vybírali jsme všechny možné varianty, co s odpady dělat, a biostanice je optimální zdroj energie," popisuje Ladislav Korbel, šéf společnosti Bioenergetika. Postavit biostanici chtějí místo bývalé panelárny v průmyslové části Hodonína hlavně na zemědělský odpad, protože sami jsou zemědělci. Biostanice je přijde zhruba na 180 milionů korun.

"Ale vrátit by se měla rychle. Stát musí ze zákona vykoupit elektrickou energii i teplo," říká Korbel. O zeleném byznysu samozřejmě přemýšlejí i největší hráči s odpadky, kteří si nechtějí nechat byznys utéct. Jednička na trhu s odpadky, rakouská společnost .A.S.A. s tržbami téměř tři miliardy korun, dnes provozuje největší skládku v Praze-Ďáblicích a několik dalších po republice.

"Máme kompostárny v areálu skládky Tisová na Karlovarsku a další budujeme na Brněnsku," říká mluvčí firmy Gabriela Pánková s tím, že další provozují jejich dceřiné společnosti. Plánují i výstavbu bioplynové stanice, která by dokázala zpracovávat prošlé potraviny včetně obalů. To je dnes jeden z důvodů, proč se obchody na netřídění vymlouvají.

Také společnost Pražské služby, kde má většinu město, chystá na konec příštího roku spuštění bioreaktorů. Opět půjde o obří zařízení zpracovávající odpadky a přeměňující je na plyn a elektřinu. Bioreaktor bude polykat i prošlé potraviny z obchodních řetězců a z hospod.

"Ceny budou nastaveny tak, aby byly výhodnější než na skládkách a kompostárnách," říká mluvčí Pražských služeb Miroslava Egererová. Za uložení odpadků na skládce se dnes podle zákona platí 400 korun za tunu. Není to sice nejméně ze všech možných způsobů likvidace odpadů, ale jde o řešení nejjednodušší. Na skládce tak končí většina odpadků z obchodů i domácností.

Česko má přitom za cíl snížit podíl odpadů mířících na skládky a zvláště snižovat podíl biologického odpadu na skládkách. Z něj se totiž uvolňuje metan přispívající ke globálnímu oteplování.

Ministr životního prostředí Martin Bursík chce dokonce prosadit, aby zbytky z kuchyně třídily i domácnosti. Dnes však pořádně nefunguje zelený koloběh ani u firem, jako jsou obchody.

Odpad všude kolem
Skládky jsou totiž v zemi s nadsázkou řečeno na každém rohu. Často patří obci, ale většinou jde o společný podnik jedné ze zahraničních odpadkářských společností jako .A.S.A. a dané obce. Tím, že jsou skládky hodně rozšířené, je pro obchody odvoz na ně levnější než na kompostárny či do bioplynové stanice, kterých je méně. Samotné kompostování, určené hlavně pro ovoce a zeleninu, přitom vyjde levněji.

"To by na to ale musel obchod mít člověka, zvláštní nádoby a vozit odpad na delší vzdálenost," vysvětluje Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Skládka vyjde také zhruba dvakrát levněji než druhé nejhorší řešení, a to je spalovna. Těch je navíc v tuzemsku na směsný odpad z obchodů či bytů pomálu, pouze tři v Praze, Liberci a Brně. Minimálně pětkrát víc než skládka stojí i kafilerie, kam by mělo směřovat nejen maso, ale i uzeniny a mléčné výrobky či vejce.

Co není zakázáno...
Prvotní příčinou, proč se skládky u měst a vesnic rozšiřují, je samotný zákon. Paragrafy zákona o odpadech mluví natolik volně, že zakopání odpadků do země v podstatě nebrání. Nařizují pouze, že každý musí odpady třídit a nějak se je snažit dále využít, a když to nejde, tak je spálit nebo dát na skládku.

"Je pouze daná obecná povinnost využít odpad v co největší míře," potvrzuje Václav Liška, šéfující odboru životního prostředí na krajském úřadě v Plzni.

"Nejsou ale žádné sankce, tak to nikoho netrápí," dodává Ivo Kropáček z Hnutí Duha. U skla, papíru a plastů jejich sběr a další zpracování funguje, s prošlými potravinami – takzvaným biologickým odpadem – si už obchodní sítě tak poradit neumějí, ačkoliv tento typ odpadu produkují ve velkém.

Podrobná čísla řetězce zveřejnit nechtějí, ale například Tesco s 90 obchody nahromadí ročně 20 tisíc tun odpadků. Z toho je 40 procent komunální odpad, který většinou končí na skládce či ve spalovně. "Ovoce, zelenina a nebalené výrobky jsou vytřiďovány na šedesáti procentech prodejen," dodává Dušan Hlouch z Intersparu.

Ten jako jediný řetězec odpověděl konkrétněji. Obchodníci i další firmy si navíc mohou požádat u úřadů o souhlas, že nemusí určité odpady třídit. Toho všichni hojně využívají.

MF DNES oslovila všechny krajské úřady a o povolení netřídit žádají Ahold, Tesco, Kaufland, Lidl, Globus či Interspar. Žádosti o výjimky z třídění obchody odůvodňují tím, že takto mohou ukládat více druhů odpadků do jedné popelnice a pak je také najednou svážet.

"Omezí se tím nadbytečné přejezdy aut a tím i znečištění ovzduší," říká šéf Globusu Petr Vyhnálek.



Nejčtenější

Začínal sám v garáži, dnes výrobní linky z jeho firmy dobývají svět

Jakub Krofián s manželkou Alenou.

Jakub Krofián žije svůj americký sen už osmnáctý rok. Jako pětadvacetiletý mladík si z úspor koupil soustruh a doma v...

Lidé se stěhují do okolí měst, každé ráno pak tráví v autech v kolonách

Stávka na francouzské železnici nahnala více lidí do aut. V Paříži se tvoří...

Kvůli vysokým cenám bydlení ve městech roste poptávka po nemovitostech v jejich okolí. „Evidujeme meziroční růst zájmu...



Do důchodu později a jiné daně, radí Česku OECD

Ilustrační snímek

Česko by mělo navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku života. Doporučuje to Organizace pro hospodářskou...

Vetešnictví skomírají, ale po některých věcech je stále sháňka

Známé vetešnictví na Újezdě zavírá.

Po revoluci se s vetešníky roztrhl pytel. Poměrně jednoduchý byznys lákal podnikatele na lehce vydělané peníze. Tento...

Obří létající „velryba“ od Airbusu má za sebou první zkušební let

Nový airbus Beluga XL poprvé vzlétl z letiště v Toulouse

Vysokokapacitní nákladní letoun Airbus Beluga XL ve čtvrtek poprvé vzlétl. Obrovský stroj, který svým vzhledem nápadně...

Další z rubriky

Nejvytíženější opravovaný úsek D1 dokončíme v termínu, slíbil šéf ŘSD

Rekonstrukce úseku dálnice D1 u Brna. (duben 2015)

Šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa sdělil na tiskové konferenci, jak pokračuje modernizace úseku dálnice D1...

Firmy dopřávají lidem kvalitnější pracovní pomůcky, hlídají ale plýtvání

Ilustrační snímek

Nízká nezaměstnanost nahrává firmám vyrábějícím pracovní oblečení, boty a ochranné pomůcky. Zhruba šestimiliardový trh...

Každý Čech dluží 161 500 korun. Stát musí splatit celkem 1,714 bilionu

Trezory do banky přibyly až později, o čemž svědčí mj. i to, že firma A. Ippen...

Státní dluh v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu korun. Za růstem dluhu...

Najdete na iDNES.cz