V rozhovoru pro list Šahrvande Imrúz to řekl zástupce Íránu v Organizaci zemí vyvážejících ropu Mohammad Alí Chatíbí.
"Jestliže se bude hodnota dolaru dál snižovat a pokud se politická krize ještě zhorší, může cena ropy dosáhnout až 500 dolarů," řekl Chatíbí. List jej žádal o komentář k prognóze některých analytiků, že cena ropy by mohla v příštích dvou až třech letech vystoupit na 200 dolarů.
Ropa se na maximu ocitla 11. července, kdy barel referenčního typu West Texas Intermediate vystoupil na 147,27 USD. Od té doby cena klesá a v současné době už je pod 125 dolary. Za poklesem ceny stojí předpoklady, že drahá ropa začíná mít negativní dopady na poptávku.
Chatíbí řekl, že pokud se Írán stane terčem vojenského útoku za to, že se nehodlá vzdát svého jaderného programu, ohrožen bude vývoz ropy zřejmě z celého Blízkého východu.
Írán může kontrolovat 40 procent světové ropy
"Pokud bude v oblasti nová válka, nebude to jen ropa z Íránu, která nedorazí na trh, ale zřejmě ropa z celé oblasti," říká Chatíbí v rozhovoru s listem. "V takovém případě se nedočkáme cenového růstu, ale cenové exploze," dodal.
Asi 40 procent objemu ropy, která je předmětem světového obchodu, proudí Hormuzským průlivem jižně od íránských břehů. Teherán dal najevo, že pokud bude napaden, začne přepravu v této oblasti omezovat. Své sousedy zároveň upozornil, že pokud se postaví proti němu, mohou čekat odvetu.
Írán vede kvůli svému jadernému programu spor hlavně se Spojenými státy. Washington tvrdí, že chce roztržku vyřešit diplomaticky, avšak nevyloučil, že použije vojenskou sílu, pokud diplomacie k ničemu nepovede. Írán tvrdí, že jeho jaderný program je pouze pro mírové účely.
