Ke vší smůle bohužel neplatí, že čím delší je reklamní blok, tím levnější bude vstupné. Ceny lístků na této položce totiž nezávisí.
Množství promítaných reklam nemá na cenu vstupenky žádný vliv. Čím více reklam promítáme, tím máme větší výnos, který investujeme do zařízení kin," uvádí Iva Žáková, programová manažerka společnosti Multikino 93, jež provozuje několik filmových stánků v Praze. "V ceně vstupenky je zahrnutý především podíl distributora filmu a kinaře." Důkazem nezávislosti cen vstupenek na množství reklam mohou být i testovaná kina Eden v Plzni a Centrál v Hradci Králové. Za stejný film zaplatili diváci v Plzni o jedenáct korun více než v Hradci, a přitom museli přežít o devatenáct minut delší reklamní blok. Nezbytnost těchto předfilmů na druhou stranu vysvětluje Jiří Králík, ředitel městských kin v Uherském Hradišti: " Reklamy samotné představují přivýdělek pro majitele kina. Děláme to neradi, ale potřebujeme přežít. Je to nutnost. " Ačkoli se délka reklam film od filmu, kino od kina liší, a navíc některé šoty poutají pouze nové filmy, z výsledků testu zřetelně vyplývá, že nejhůře jsou na tom plzeňští diváci. Při dvou kontrolních promítáních museli diváci v průměru zhlédnout přes sedmnáct a půl minuty úvodních šotů. Naopak nejlépe si vedly filmové stánky v Hradci Králové, kde se ve třech kinech nastavovalo průměrně jen o tři a půl minuty. Komerční upoutávky mají však ještě jednu drobnou vadu na kráse. Někdejším filmovým týdeníkům se dalo vyčítat ledacos, avšak představovaly jistotu, že se vlastní film roztáčí až patnáct minut po prvním setmění v sále. Opozdilec, ať už nechtěný či záměrný, se tak v klidu mohl vyhnout nucenému výplachu hlavy. To skončilo. Dnes už nikdo předem netuší, jak dlouhý "předfilm" poběží. Uklidňující je v této souvislosti názor Reného Žáčka, ředitele nově vzniklé společnosti RMB Czech Arcona, která má na starosti prodej reklamy do kin. Podle něho nemají tuzemští klienti reklamních agentur zatím příliš velký zájem o reklamu v kinech a agentury považují kino za okrajovou záležitost. Jde o 0,3 procenta z celkové reklamy, zatímco v zemích s rozvinutou sítí multikin je to kolem jednoho procenta i více. Ožehavou otázkou jsou však především neustále rostoucí ceny vstupenek. Nejpalčivěji tento trend doléhá na diváky v hlavním městě, kde je až dvojnásobné vstupné v porovnání se zbytkem republiky. Takový vývoj však údajně nemůže trvat věčně. " Věřím, že růst cen ustane pod tlakem z menších měst. Překročila se totiž jistá mez únosnosti, což se odrazilo na návštěvnosti," vysvětluje Jiří Králík. "Pro mě platí jednoduchá obchodní teorie, že raději více diváků a menší ceny vstupenek než obráceně. V konečném součtu je to pro nás finančně výhodnější." V neposlední řadě hraje důležitou roli také technická kvalita filmu, kterou divák za své peníze dostane. Pokud s ní není spokojen, má i v kině možnost reklamace. "Jestliže by například došlo k vypadávání zvuku nebo přerušování promítání, tak by mohl návštěvník uplatnit reklamaci z důvodu nízké jakosti poskytnuté služby," uvádí Vladimíra Brádlová, právnička České obchodní inspekce. "Je však nutné žádost o slevu na vstupném uplatnit ihned osobně, nikoli písemně a s časovým odstupem. Je to podobné jako v čistírně - divák by později velmi obtížně prokazoval, jak to skutečně bylo."
O testu
* v jednotlivých městech redaktoři vybrali čtyři největší kina (pokud jich bylo ve městě tolik), která potom při náhodně zvoleném představení navštívili
* veškeré časové údaje měřili redaktoři na hodinkách seřízených podle přesného času na telefonické informační službě
* provozovatelé kina o testu nevěděli
Z výsledků testu
na 17 testovaných představení celkem 135 minut reklam
- středa 9. srpna 2000
