První byla Chuchle
I před tím, než ruzyňské letiště vzniklo, ale v Praze letadla přistávala. Před 1. světovou válkou letadla v Praze příležitostně přistávala na dostihovém závodišti v Chuchli, na pláni mezi tehdejšími obcemi Letňany, Kbely, Vysočany, Prosek a Malešice a na tzv. "svahovém letišti" v Hrdlořezích.
Po válce vzniká ve Strašnicích provizorní letiště o rozměrech 200 krát 60 metrů, které se považuje za první vojenské letiště. Sloužilo od listopadu 1918. Od září 1920 vznikla jediná pozemní základna pro civilní lety - státní letiště Kbely.
Odbavovací hala ve funkcionalistickém stylu vznikla podle projektu architekta Adolfa Benše.
Komise leteckých odborníků proto na konci dvacátých let začala s hledáním nového prostoru. "Z finančních důvodů komise zamítla velmi smělé plány jako například umístit nové letiště na gigantické střešní plošině zakrývající prostor dnešního Masarykova nádraží nebo v areálu na Maninách," popisuje Letiště Ruzyně historii v manuálu, který u příležitosti 70. narozenin vydalo.
Vyhrála Dlouhá míle
Nakonec komise vybrala pláň zvanou Dlouhá míle v místech, kde se nachází dnešní letiště. O jeho stavbě vláda rozhodla v roce 1929. Trvalo ale dalších osm let, než se tu 5. dubna 1937 letiště otevřelo prvním cestujícím.
Na počátku mělo letiště rozlohu 108 hektarů, záhy se jeho plocha rozrostla na trojnásobek. Na letišti byla restaurace s terasou, vládní salonek, obchod s tabákem, banka a pošta. Do té doby travnaté vzletové a přistávací dráhy byly nahrazeny pevným povrchem. První rok provozu tudy prošlo 13 462 cestujících, pro které byla Ruzyně vstupní branou do řady evropských měst - Londýna, Amsterodamu, Budapešti či Marseille.
Cesta byla nicméně o poznání delší, než je tomu dnes. Tehdejší letadla dosahovala rychlosti kolem 230 kilometrů v hodině, což je v porovnání s dneškem zhruba čtyřikrát méně. O kabinách s polstrovanými či koženými sedadly si mohli nechat tehdejší pasažéři jen zdát. Několikahodinovou cestu trávili v lehkých proutěných křesílkách, která byla pouze přišroubována k podlaze.
Odbavování, jak fungovalo na přelomu let 1947 a 1948.
Válka nechala jen jednu linku
Slibný rozvoj letiště zastavila okupace Československa. 16. března 1939 na Ruzyni přistává první letadlo německé Luftwaffe. V provozu zůstala jediná linka: Berlín - Praha - Vídeň. Během války se letištní plocha plnila vraky sestřelených či havarovaných letadel.
"Když Němci v noci ze 7. na 8. května 1945 ruzyňské letiště opouštěli, zničili stroje neschopné letu, zaminovali příjezd a v odbavovací hale uložili sedm kusů trhaviny. K výbuchu nedošlo jen proto, že na budovu nebyl veden pozemní útok," píše se dále v příručce.
Letiště se vrátilo zpět do českých rukou a v roce 1946 tu přistálo letadlo Lockheed L-049 společnosti Pan American World Airways. Ruzyně si tak odbyla i první spojení mezi kontinenty. Praha byla jen jednou z mnoha zastávek na lince mezi New Yorkem a Kalkatou, zástupci dopravce ale údajně pražské letiště označili za nejlepší dopravní letiště na evropském kontinentě.
V šedesátých letech začala výstavba terminálu Sever. V roce 1968 se otevřela nová hala s kapacitou 2,3 milionu cestujících ročně.
O necelé čtyři desítky let později je všechno úplně jinak. Letiště se dere mezi špičku. Jeho vytíženost rok od roku stoupá. Loni tudy prošlo 11,5 milionu lidí, dvakrát víc než v roce 2000. - více zde