Historicky nejvyšší deficit 150 miliard korun prosazuje ministr financí Bohuslav Sobotka už od svého nástupu do funkce. Tvrdí, že je nutný proto, aby stát dostál všem závazkům zakotveným v zákonech.
Zdá se, že resort také dodržuje ministrovo předsevzetí, že nebude dopředu započítávat nejisté příjmy z privatizace. Do návrhu rozpočtu jsme nedávali žádné příjmy, které nebyly podepřené platnou legislativou," řekla ČTK ředitelka odboru státního rozpočtu Renata Mládková.
Podle ní není v návrhu ani koruna z půjčky od Evropské investiční banky či z peněz Evropské unie.
Ministerstvo financí tak peníze na povodně hledá jinde. Podle informací MF DNES začíná připravovat návrh na povodňovou daň, kterou vláda původně odmítla. Vadilo jí na ní, že je časově ohraničena jen na dobu, než se zaplatí škody. "Teď už je zřejmé, že to bude jednorázový časově ohraničený krok. Tedy jistá forma povodňové daně," řekl vysoce postavený úředník ministerstva financí.
Druhou možností je, že by každý, kdo vydělává, zaplatil ze svého příjmu určitou část jako povodňovou daň. Kdyby se například zavedla daň 5 procent, člověk s patnáctitisícovým příjmem by zaplatil každý měsíc 750 korun, ten, kdo si vydělá měsíčně 100 tisíc korun, by na obnovu země přispěl každý měsíc pěti tisíci (jde o teoretické příklady, ministerstvo financí zatím žádné konkrétní politické zadání nemá).
Část peněz na povodňové škody chtějí ministři získat nižším vzestupem platů státních zaměstnanců (úspora kolem 7 miliard), zmrazením horní hranice nemocenské a platů ústavních činitelů. O posledních dvou opatřeních ve středu odmítl jednat Senát ve zkráceném režimu, který mu neumožnil provést úpravy návrhu schváleného poslanci.
