Jak často se vám stane, že vám na obchodní schůzku přijde protistrana s monoklem a lehce huhlající kvůli ranám do obličeje? Pokud vás čeká jednání s Jaromírem Soukupem, majitelem mediální agentury Médea, šance je poměrně vysoká.
"Bylo to teď takové ostřejší," vysvětluje následky posledního zápasu Soukup, mezi podnikateli bezkonkurenčně nejúspěšnější i nejvlivnější boxer.
Co říkají vaši obchodní partneři, když přijdete s monoklem?
Většina z nich to o mně ví, nějak to ke mně patří. Někteří se chodí i dívat na mé zápasy, pár klientů jsem přivedl i na kondiční tréninky k nám do tělocvičny.
Co vás k boxu přivedlo?
Sportuji celý život, od dvanácti každý den. Dělal jsem dříve atletiku, k boxu jsem se dostal kolem 18 let. Měl jsem nějaké pauzy, ale posledních patnáct let dělám jen box. Je to moje srdeční záležitost, i když to není úplně nejzdravější sportování.
Máte ve svém sídle i tělocvičnu na box. To byl záměr?
Když už něco dělám, snažím se to dělat pořádně. Podmínky pro tento sport tu moc nejsou, je to malý sport, výkonnostně rozhodně není na vzestupu. Máme tu vlastní profioddíl, i když sem chodí i kluci, co boxují jen amatérské zápasy.
Jak funguje vaše profistáj?
Ti nejlepší od nás dostanou profesionální smlouvu, která jim zaručuje nějaký stálý měsíční příjem. Ten určitě nevybočuje nad rámec průměrné mzdy. K tomu jsou ještě odměny za zápasy. Trváme na tom, aby nedělali nic jiného. Čas mají věnovat sportu. Musí trénovat dvakrát denně, věnovat se regeneraci, profesionální box se vylučuje s prací.
Vy sám se zaměstnáváte jako profiboxer?
Ano, je to tak. Když pořádáme galavečery, tak tam i sám boxuju, pokud to zdraví dovolí. Rozhodně to ale není pro mě výdělečná činnost.
Ve světovém žebříčku profiboxerů jste ve druhé stovce, někteří lidé ale tvrdí, že to je tím, že si záměrně vybíráte slabé soupeře...
Když chce někdo urazit boxera, řekne tohle. Není to pravda, proč bych to dělal. Soupeře vybírá náš šéftrenér, i proto se snažím více boxovat v cizině, kde mě nikdo tolik nezná. Spousta lidí by mě ráda viděla prohrát nejlépe k. o. ve všech možných oborech. Pro mě jsou důležité výsledky, a ne řeči. Profibox je o trpělivé cestě za body v žebříčku. Lidé chtějí krev a tvrdost, ale manažeři boxerů neradi riskují.
Jak často musíte trénovat?
U mě je železné pravidlo, že v šest večer tu pokládám tužku a jsem boxer. Jdu dolů se připravovat s ostatními. Když to vyjde, tak ještě přes oběd posilovnu. Dokud to jde, tak boxovat budu, už teď cítím, že doba regenerace je delší.
Kolik máte ročně na box rozpočet?
Včetně trenéra a všeho se nikdy nedostaneme nad dva miliony korun ročně. K tomu je ale potřeba připočíst pořádání galavečerů.
A ty jsou pro vás ziskové?
Ne. Občas se objeví nějaký sponzor. Snažíme se alespoň o čtyři akce za rok. Pak u nás v tělocvičně děláme menší, kdy pozveme soupeře, aby se kluci udržovali v kondici.
Jak se na takové akce shánějí sponzoři?
Těžko. Letos nemáme ani jednoho, loni jsme pár peněz sehnali. Buď to dávají z fanouškovství, nebo kvůli nějakému mediálnímu zásahu. Ale samozřejmě to dotujeme hlavně ze svého.
Nepokrylo by to jen vstupné?
Nemůžeme mít cenu více než dvě stě korun, pokud chceme, aby někdo přišel. Je to chudej sport chudejch kluků a pro ty lidi to je hodně peněz. Když přijde tisíc lidí, tak to na organizaci nestačí. Pro sponzory je to zajímavé, když z toho jsou televizní přenosy. Když v Německu boxoval Vladimír Kličko, tak na stadionu bylo padesát tisíc lidí a země tím žila, tam je to o jiných penězích. Proto jsme rádi, že nám poslední galavečer vzala ČT4 sport, box to zviditelní.
Loni vám galavečery sponzorovalo například státní ČD Cargo či Kapsch, který má miliardy korun na zakázkách v české dopravě. Co je vedlo k tomu, aby vás sponzorovali?
Tam jsme s nimi uzavřeli smlouvy a něco málo přispěli.
Jaké jsou teď kontakty mezi amatérskými a profesionálními organizacemi?
Formálně spolu profesionální unie a amatérská asociace nemají nic. Amatérský box nezažívá zrovna vzestup. Nový šéf Sváťa Žáček je vynikající trenér a charakterově vynikající člověk. Ale box bez státní podpory nemá šanci. Každá koruna, která se objeví, je dobrá.
Čím to je, že profesionální box je teď sledovanější než amatérský?
Pro diváky a média je to atraktivní, je k tomu show, je to časově ohraničené, boxuje se do půl těla, jde se více za úderem. Za posledních deset let to začíná dominovat. Bohužel, amatérský box trošku odchází. Jeho věhlas klesá, jde to dolů. Je to vidět i na úrovni.
Vznikl projekt manažerské ligy, kde ale boxovat nemůžete, protože jste profesionál. Co na tento projekt říkáte?
Pro zviditelnění je to asi dobře, ale s výkonnostním boxem to nemá nic společného. Kondiční box je ale výborný, jde o sport, kdy v krátkém časovém úseku vydáte strašně moc energie a zapojujete celé tělo. Je to teď móda a jsme za to i rádi, chodí k nám teď na kondiční tréninky dost lidí. Je to určitě dobré pro sebevědomí i obranu.
Dá se při boxu dělat byznys?
Asi jo. V zahraničí na box chodí společenské elity. Ale upřímně, když na tom večeru boxujete, tak jde byznys mimo vás. Těžko si po zápase budete povídat o nějakém obchodu.
Mnozí manažeři v poslední době vyměnili golfové hole za boxerské rukavice. Jak jste na tom s golfem vy? Nikdo vás na něj nedostane?
Jsem stále v žebříčku golfové federace, jsem ostatně z Mariánek. Na něj ještě přijde čas, není tam tolik adrenalinu.
