Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V souboji obchodních řetězců přituhuje

  1:00aktualizováno  1:00
Supermarket Delvita v Hradci Králové už v pondělí neotevře. Východní a severní Čechy patří k místům s největší koncentrací supermarketů. A tvrdá konkurence přináší první oběti. Skončila i jedna Delvita v Ústí nad Labem a Meinl ve středních Čechách. Uzavírání prodejen je jen špička ledovce.

INFOGRAFIKA - KLIKNĚTE ZDE

Pod povrchem je větší rušno. Na českém trhu dnes do svých prodejen láká zákazníky 160 hypermarketů, více než dvě stě menších supermarketů a přes tři sta diskontních prodejen bojujících o kupující především cenou.

„V budoucnosti se výrazně prosadí jen několik hlavních řetězců, které zde získají rozhodující postavení,“ říká Zdeněk Skála z Incoma Research.

Dnes inkasuje ročně desítka těch největších jen za prodané zboží přes 160 miliard korun, další miliardy mají z různých poplatků vybíraných od svých dodavatelů. Ne všechny sítě však vydělávají. Konkurence a obrovské splátky investic do výstavby obchodů vrhají některé řetězce do ztrát.

Globus leták

Nakupujete rádi v prodejnách Globus?

Aktuální leták Globus
a všechny nejlepší nabídky z letáků vždy najdete na AkčníCeny.cz.

S námi najdete i nejbližší prodejny Globus.

Za poslední dosud účetně uzavřený rok 2003 měly podle svých výkazů ztrátový provoz hypermarkety Carrefour a Globus. „Je to spojeno s investicemi na otvírání nových obchodních domů,“ říká šéf hypermarketů Globus Petr Vyhnálek. Carrefour odmítl svoje hospodaření komentovat. Celkově skončil ve ztrátě i Ahold, který provozuje obří prodejny Hypernova a supermarkety Albert, a Delvita. Poslední jmenované společnosti také za rok 2003 mírně poklesly tržby. „Na trhu přibývají další obchody a trh není neomezený,“ vysvětluje mluvčí Delvity Petr Uchytil. Ahold nechtěl své výsledky komentovat.

S výjimkou Makra, které je na českém trhu nejziskovější, obchodní řetězce své výsledky nad rámec zákona nesdělují. Nepřejí si to naši akcionáři, pro naše zákazníky to nemá žádný přínos, je to naše věc, říkají svorně Tesco, Ahold, Kaufland a další.

Právě Kaufland, Tesco a Penny Market patří už pár let po Makru ke společnostem s největším ziskem v oboru. Ani ztráty nemusí nic znamenat. Nesmějí však trvat příliš dlouho a místní pobočku musí podporovat obří matka z ciziny. Pupeční šňůrou, kterou v případě potřeby přitečou peníze, jsou napojeny do zahraničí všechny velké obchodní firmy.

Tvrdý boj o zákazníka bude na českém trhu ještě pokračovat. Většina společností plánuje otevírat v příštích letech další obchody, i když už ne v tak rychlém sledu jako dříve. „Loni přibylo našich prodejen deset a obdobný trend bude pokračovat i v následujících letech,“ slibuje šéf diskontních prodejen Penny Market Pavel Kebísek. Dnes už jich má v tuzemsku 152.

Incoma Research zabývající se průzkumy trhu odhaduje, že v roce 2007 bude v Česku už zhruba dvě stě hypermarketů, tedy o čtyřicet víc než dnes. „Rychle expanduje například Tesco či Hypernova s menšími hypermarkety,“ říká Zdeněk Skála z Incoma Research. Mezi supermarkety pak přibývá nejrychleji Albertů.

Nejrozsáhlejší kobercový nálet podnikl na českém území v posledních dvou letech Lidl, který zatím přišel jako poslední. Ten o svých záměrech nezveřejňuje vůbec nic, existují jen odhady. Za loňský rok očekává Incoma jeho tržby ve výši zhruba osmi miliard korun.
Tím by se německá skupina Schwarz, která Lidl vlastní spolu s Kauflandem, dotáhla svým postavením na paty druhého Aholdu.

Přirážka dvacet procent
Jedním z tabu, o kterém se nikdo z branže velkých obchodníků moc nechce bavit, jsou marže. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v průměru si obchodníci přirážejí k ceně zboží 20 procent. Mezi jednotlivými řetězci jsou velké rozdíly. Marže se pohybují od 12 do 25 procent. Nejnižší mají prodejny Makro fungující však jako velkoobchod a diskontní obchody zaměřené především na cenu.

Tomu odpovídá i zjištění testu MF DNES provedeného v roce 2003. Při zaměření se na nejlevnější neznačkové výrobky vyšel nejlevněji nákup v Lidlu a v Penny Marketu. Naopak u výrobků konkrétních značek typu Dobrá voda nebo Nescafé Classic vedl tehdy Globus a Carrefour. Ty také patřily v té době podle účetních výkazů k těm s nižšími maržemi.

Absolutní soud však není možný, protože každá společnost měří své tržby za zboží trošku jinak. Neznámou jsou hlavně poplatky od dodavatelů za umístění zboží v nové prodejně, na lepším místě v regálu, v letáku, v akci a další. Z účetních výkazů vyplývá, že se u velkého řetězce pohybují celkově v řádech stovekmilionů korun. Například Carrefour v roce 2003 uvedl, že převážná část z jeho tržeb za služby ve výši 812 milionů korun pochází ze zalistovacích poplatků či množstevních bonusů. To je téměř desetina jeho tržeb za zboží.

Podobné poplatky bývají častým terčem stížností hlavně menších dodavatelů do hypermarketů. „Měli jsme v Carrefouru zalistováno asi 60 výrobků. Ale po roce jsme zjistili, že naše spolupráce je kvůli různým poplatkům ztrátová,“ popsal jeden z dodavatelů, který si nepřál být jmenován. Dodává ještě do dalších velkých řetězců a obává se, že by mu to uškodilo. Stejně opatrná je většina výrobců.

Paleta poplatků, již výrobci platí, je nepřeberná. Jednotlivé sítě obchodů už mají vyvinutý vlastní jazyk. Jednak je musí všechny pojmenovat, jednak se vyhýbají termínům uvedeným v zákonu, který je měl vymýtit.

Dodavatelé se proto setkávají s „obratovými bonusy“, pak jsou to „poplatky za uveřejnění informací o zboží a výrobcích při otevření nové prodejny“, musí platit i „za strpění pracovníků prodávajícího při nabídce zboží v prostoru u pokladen kupujícího“.

Česky řečeno - poplatek za hostesku, která nabízí třeba k ochutnání plátek sýra. „Mezi dodavateli a obchodníky převažuje konfrontace,“ popsal nedávno vzájemné vztahy na konferenci o obchodu Lubomír Chvalovský, šéf Intersnacku, známý hlavně výrobky Bohemia Chips. Obchody podle něho chtějí být nejlevnější a mít určitou marži a dodavatel zase širokou distribuci a zisk. „Ale obě strany se už vyčerpaly, není do čeho řezat, jsme na mase,“ uvedl Chvalovský.

Pak podle něho obě strany stojí před rozhodnutím, jestli vůbec spolupracovat, nebo ne. „Ale jsou i odběratelé, se kterými se vzájemně respektujeme,“ dodal optimisticky. Velcí obchodníci poplatky přiznávají, ale více se o nich bavit nechtějí.

„Často jde o odložené platby. Vím, že nechci koupit určitý výrobek za více než devět korun, ale dodavatel nemůže jít pod deset. Tak se dohodneme, že ho koupíme za deset, a korunu pak dostanu podle prodaného množství,“ popisuje jeden z obchodníků. Výsledkem boje mezi hypermarkety, supermarkety a diskonty navzájem a s dodavateli však je, že zákazník profituje z nižších cen. Ceny potravin jsou například dnes na stejné úrovni jako před rokem.

Autoři:



Nejčtenější

Česká pošta se chtěla zalíbit na Facebooku, sklidila výsměch

Česká pošta na svém Facebookovém profilu vyhlásila soutěž o modré reklamní...

Po pošťácké internetové televizi, kterou loni Česká pošta rozjela na kanále YouTube, nyní rozpačitě baví své zákazníky...

Žena v letadle dostala jablko, po přistání jí za něj napařili pokutu

Boeing 767 společnosti Delta

Na svou cestu z Paříže do amerického Denveru společností Delta Air Lines jen tak nezapomene Crystal Tadlocková. Žena...



To by stačilo. Šéf Korean Air odvolal své dvě dcery, firmě dělaly ostudu

Dcery ředitele Korean Air Emily Cho (vlevo) a Heather Cho

Šéf korejských aerolinek Čo Jang-ho v minulých dnech vyhodil z firmy své dvě dcery. Důvodem bylo jejich nedůstojné...

KVÍZ: Kolik chmele je v půllitru a co je spilka? Otestujte se, co víte o pivu

(Ilustrační snímek)

Jsme národ pivařů. Alespoň to platí o spotřebě na hlavu. Každý Čech do sebe za rok otočí v průměru pár set půllitrů....

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...

Další z rubriky

Otevírací doba obchodů o svátcích

(Ilustrační snímek)

Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nařizuje, že obchody s plochou nad 200 m² musí mít zavřeno...

Počet vydaných platebních karet loni klesl, těch bezkontaktních přibylo

(Ilustrační snímek)

Počet vydaných platebních karet v loňském roce klesl o 592 tisíc na 10,7 milionu. Oznámilo to Sdružení pro bankovní...

Malé firmy bojují o zaměstnance. Absolventům však práci nabízejí váhavě

Kancelářské potřeby (ilustrační foto)

Trh práce je sice už dlouhou dobu napjatý jako struna, ale pokud jde o absolventy, jsme ostražití, vzkazují malí...

Najdete na iDNES.cz