"Ušpiněné skleničky po našich zákaznících rádi zdarma umyjeme," říká s úsměvem majitel vinotéky Jaroslav Dvořák.
Existuje ještě jeden pádný důvod, proč lahev nenosit domů a vypít jí přímo u zdroje. Tím je na malou vinotéku nebývalá nabídka pokrmů a pochutin vhodných k vínům. Jen nakládaných sýrů zde mají čtyři druhy, klobásek stejný počet a sýrů na prkénko dokonce šest. Kdo toho chce vypít více, měl by si vymastit žaludek husím sádlem s játry.
Pokud přijdete promrzlí, můžete se před ochutnáváním vína zahřát například grogem ze slivovice nebo malinovice. Vyhoví i abstinentům - pro ty nalévají pravý jablečný mošt.
Hlavním sortimentem jsou ovšem samozřejmě vína. Pouze z domácí produkce. "Chceme podporovat a prezentovat kvalitní malé vinaře. Od některých vykupujeme prakticky celou jejich produkci, a tudíž je jinde nekoupíte," říká Dvořák. V nabídce je jich kolem čtyřiceti a většinou nenabízejí drahá vína.
"Zhruba čtyřicet procent v naší nabídce tvoří vína v ceně do sta korun, dalších čtyřicet procent je do hranice 250 korun a jen zbytek, převážně archivní vína a speciality, je dražší," vysvětluje vinotékář.
Vinotéka je to útulná. Z ulice se vchází do prostoru, kde jsou stolky a bar. U něho si můžete objednat třeba některé z šesti druhů sudových vín. Většina nabízených lahvových vín je ve sklepě, kam se schází po točivých schodech. Ani nahoře, ani dole se kouřit nesmí. A netoleruje se to nikomu.
"Je to docela zajímavý pohled, když ctihodní páni doktoři, docenti a profesoři, kteří sem chodí na víno z nedaleké Všeobecné fakultní nemocnice, vybíhají na cigaretku na chodník," uculuje se Jaroslav Dvořák.
Zemská vinotéka v Kateřinské ulici na Novém městě pražském není jediná s tímto názvem. Stejná už řadu let funguje v Liberci a třetí do série bude brzy v pražských Holešovicích.
