Zmiňovaný pád a pak růst akciových trhů proběhl během druhé světové války, po níž se Spojené státy ubránily recesi. Po začátku korejské války v roce 1952 akcie klesly o 12 procent. S postupem vojsk generála MacArthura se vzchopily i akcie a narostly o 18 procent.
Akciové oživení počátkem 90. letech zase nese jméno po generálu Schwarzkopfovi, který vedl americkou invazi v Perském zálivu. Výjimkou byla válka ve Vietnamu, kdy akcie klesly podle Wall Street Journal o 30 procent.
Také první měsíc letošního roku byl k lidem, kteří mají své úspory v akciích, krutý. Analytici se obávají, že tentokrát za tím ovšem není zdaleka jen Saddám Husajn. Zda se trend obrátí, proto není vůbec jisté.
Začínají se totiž objevovat náznaky mnohem hlubších a dlouhodobějších problémů a analytici, kteří dosud obhajovali optimistické vyhlídky, začínají propadat skepsi. K varovným signálům patří podle Wall Street Journal nižší objem obchodování, tok peněz z akciových otevřených investičních fondů a výraznější obchody krátkodobých spekulantů.
Velcí investoři se totiž začali stahovat z trhů ještě předtím, než se Irák stal tématem číslo jedna. A jejich váhavost představuje jeden ze základních problémů, které drží trh dole. "Lidé, kteří kupují dlouhodobě, tady prostě nejsou," říká Paul Desmond, prezident agentury Lowry's report zabývající se průzkumem trhu z Floridy.
