Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Váňovi: Káča šéfuje, Franta dělá vína, Honza lahvuje

  10:51aktualizováno  10:51
"Musíš na něj pořádně zabouchat," říká rezolutně Ivan Váňa manželce, která se zrovna snaží odtrhnout syna Františka od výroby košer vína. Právě na košer víně Váňovo České vinařství Chrámce postavilo svůj plán a asi se i nejvíce proslavilo.
František Váňa

František Váňa - František Váňa, syn vinaře Ivana Váni z Chrámců na Mostecku, vyrábí košer víno | foto: Michal RůžičkaMF DNES

Čtyřiašedesátiletý vinař a podle mnoha kolegů nadšenec až blázen má pořád pevný stisk ruky. Když mluví o víně, vinicích či hroznech, je z něho po desítkách let stále cítit nadšení.

Za blázna ho považovali hlavně v dobách, kdy začal v sedmdesátých letech minulého století obnovovat vinařství na haldách z dolů v okolí Mostu.

Vinice na sýpkách jsou světová rarita. Tehdy si ještě jako zaměstnanec státního statku vysloužil přezdívku divoch, kterou vtěsnal i do jména mostecké vinárny U Divocha.

"Byli tu docela ohební komunisti a šlo tak v podstatě dělat, co jsme potřebovali," vzpomíná Váňa. V roce 1991 si Váňa s rodinou pronajali mostecké vinařství a postupně je privatizovali.

Dnes se stará o více než sedmdesát hektarů vinic. Stará se i celá rodina. Z jeho pěti dětí tři přímo ve vinařství pracují a k tomu muž jedné z Váňových dcer. "Káča tu šéfuje, Franta dělá košer vína, Honza lahvuje, zeť Petr je sklepmistr," shrnuje stručně Ivan Váňa.

V roce 2001 předal vinařství, které ročně produkuje zhruba čtvrt milionu litrů vína, dětem. Stará se hlavně o vinice a finance. "Kdo dělá finance, většinou z toho nespí. A to by Káča neunesla," říká Váňa.

"Je tu hlavní sekyrka," doplňuje ho dcera Kateřina, která má na starosti obchod a vše okolo něho. "Oficiálně je pracující důchodce, ale ve skutečnosti je tu velký šéf," přidává se syn František.

František je zárukou pro židovskou obec, že košer vína jsou správně vyrobena a je s nimi podle toho nakládáno. "Promiňte, nemohu vám podat ruku," vysvětloval fotografce některá omezení, která kvůli víře musí dodržovat.

"Myslím, že to víno dělá ještě ortodoxněji, než musí. Já ani nevím, jak to u něj vypadá, protože jsem pohan, nevěřící, tak tam nemůžu," doplňuje Františka otec.

Nápad pochází od rabína Sidona
Ke košer vínům přišel František na studiích v Praze, kde začal navštěvovat židovskou obec. "Když se rabín Sidon dozvěděl, že máme vinařství a že jsme po mamince Židi, tak ho napadlo, že bychom mohli dělat košer víno," vzpomíná František.

Do té doby se do Česka dovážela košer vína z Francie a Maďarska, odkud byla samozřejmě dražší. V Chrámcích se dělají od roku 1994, kdy jejich produkci na Mostecku schválil rabín Sidon a každoročně jezdí na kontroly.

"Přijel sem na kontrolu i rabín z Jeruzaléma, který jako by kontroloval jeho a pak to nechal na jeho odpovědnost. Jde o důvěru. Rabín teď zase důvěřuje mně," vysvětluje František. Židovská obec byla nejdříve více na červená sladká vína, protože bylo zvykem je pít na svátky. "Teď má každý něco jiného," říká František s tím, že hvězdou židovské obce je ledové víno. "Všichni ho chválí, ale skoro nikdo si ho nekoupí," dodává František.

Košer vína dnes tvoří asi pětinu produkce mosteckého vinařství a z toho asi jen patnáct procent odebírá židovská obec. Se zbytkem se prosadili Váňovi na běžném trhu. Košer víno odebírá například Tesco, zprostředkovaně i Hypernovy a Makro.

"Prodej byl ze začátku problém, protože kluci před námi to tu dělali, jak chtěli, a já neměl tehdy vliv na výrobu, staral jsem se jen o vinice," vzpomíná Váňa. "V srpnu 1991 jsem objel všechny obchody a začal teprve prodávat. Do té doby jsme neprodali lahev dobrého vína," dodává s tím, že pak už přežili všechno.

Na začátku devadesátých let přišli o dva až tři miliony, které jim nezaplatili buď podvodníci, nebo zkrachovalé firmy. "Souviselo to s dobou. Soudy jsme sice nakonec vyhráli, ale nikdy jsme neviděli ani korunu," říká Váňa.

Víno z okresu na severu
Letos prvně chce Váňa první špatné hrozny vyhodit, z druhých udělat jen burčák a nechat jen ty nejlepší a nejkrásnější na přívlastková vína. Často sklízí až v listopadu. Úspěšně dělá i pozdní ledová, ale ne vždy to vyjde.

"Je třeba nebezpečí, že nepřijdou mrazy. To se nám stalo loni, mrzlo až v půlce prosince a hrozny nám spíš vyschly. Něco spadlo na zem, něco sežrali ptáci a nám to lis nevzal. Ale protože to vlastně byly hrozinky a Franta je namočil do modrého rulandu, tak tomu říkáme první český červený tokaj. Je to zajímavé víno," říká Váňa.

K žádnému rozkolu kvůli podnikání v rodině zatím nedošlo. "Všichni pochopili, že to je sice velký majetek, ale nepřináší okamžité peníze a živí okolo čtyřiceti lidí," říká Ivan Váňa. "Děti vinařství moc nebavilo, trošku jsem je donutil. Vinařství je moc práce a stálá starost," dodává.

Podle něho se děti musí naučit všechno. "Kdybych skápnul, tak se musí postarat o to, aby neskápnul i podnik," komentuje to lakonicky Váňa. Jeho o dva roky mladší žena Eva občas prodává rodinná vína ve vinárně, pomáhá s překlady a hlavně s vnuky.

"Jsou jen čtyři, to je málo. Je to líná generace. Já v jejich věku měl dětí pět," lamentuje Váňa a jeho žena přitakává. Už i mezi vnuky má Váňa následovníka. "Jednoho už si připravuji, to je sportovec Vojta. Je mu osm a napsal jednou do školy: Děda už je starej, jednou umře a já to musím vzít za něj," říká Váňa.

Autoři: ,



Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Kaufland na pranýři. Zákazníci si stěžují na chybějící zboží i dlouhé fronty

(Ilustrační snímek)

Kaufland prožívá těžké období. Na jedné straně se snaží otočit vnímání lidí, že je „jen levný“, na druhé straně bojuje...



Problémy vyřešíme, chce to ale čas, říká finanční ředitel Kauflandu

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka obsluhoval zákazníky u pokladny na...

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka (54) působí v tomto německém obchodním řetězci, kde je zvykem rozhovory...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Další z rubriky

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

V centru Prahy bude tržiště z kontejnerů. Nabídne design, jídlo i kulturu

Vizualizace projektu Manifesto u Masarykova nádraží.

Unikátní tržiště, složené z dvaceti přepravních kontejnerů, vznikne na dosud nevyužitých pozemcích u Masarykova...

ČEZ pokračuje ve větrné expanzi, ve Francii postaví své první elektrárny

Větrný park ČEZ v německém Cheinitz-Zethlingenu

Snaha polostátního gigantu ČEZ přebarvit se alespoň zčásti nazeleno pokračuje. Na konci roku by měla firma zahájit...

Najdete na iDNES.cz