Hlavní slovo dostali Mexičané, v jejichž zemi se na konci letošního roku uskuteční další klimatická konference.
"Neschopnost dosáhnout konsenzu souvisí s ekonomickými problémy jednotlivých zemí," uvedl Calderon. Boj proti oteplování klimatu se totiž podle něj neobejde bez rozsáhlých nákladů.
"Výdaje by měly mít na starost jednotlivé zainteresované vlády," řekl Calderon ve svém projevu. Konkrétní částky, které by měly státní pokladny na řešení problému vynaložit, však neuváděl.
Důležité podle něj bude také to, jak svět se získanými prostředky naloží. "Bezprostředně pocítí změny klimatu chudé země, které se na globálním oteplování podílí nejméně," zdůrazňují organizátoři na webových stránkách fóra. Přitom právě rozvojové státy potřebují ročně až 200 miliard eur, aby mohly bojovat se suchem, nedostatkem vody, záplavami nebo se věnovat rozvoji energeticky šetrných zdrojů.
OSN: Nepodceňujme hrozbu
Na konferenci vystoupil také Yvo de Boer, šéf sekretariátu OSN pro změny klimatu. Ten ve svém vystoupení reagoval především na hlasy pesimistů, kteří dávají najevo nedůvěru v oteplování klimatu. Nedávno se jim díky tiskové chybě OSN dostalo nového povzbuzení.
Ukázalo se totiž, že organizace ve zprávě o tání himálajských ledovců uvedla nesprávné číslo. Namísto roku 2350 varovala, že problémy nastanou již v roce 2035.
"Mít radost z toho, že ledovce roztají později, je jako radovat se z toho, že se Titanic potápí pomaleji, než původně měl. Potopí se přece tak jako tak," zdůrazňuje de Boer. Omyl označil za nešťastný a špatný, zastává však názor, že by neměl mít žádný vliv na narušení dosavadních vědeckých poznatků.
Odborníci se v Davosu snažili navázat na neúspěšný summit OSN, který se na konci minulého roku konal v Kodani. "Míra shody nebyla dostatečná a nikdo s ní nebyl spokojený," tvrdí Calderon. Dodává, že se chce ze základních chyb poučit a obnovit mezi členy OSN atmosféru důvěry a zodpovědnosti, aby byla mexická jednání úspěšnější.
