Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP v pondělí ČTK sdělil, že první úhyny oslabených včelstev byly v Česku zaznamenány už loni na podzim. V zimních měsících se počet uhynulých včelstev začal rychle zvyšovat.
„Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimy přelomu let 2019 a 2020 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě na přelomu let 2013 a 2014,“ uvedl.
Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě na konci roku 2014 a na začátku roku 2015, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici dvacet procent. Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a v Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba třicet procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).
Danihlík upozornil, že mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání s předchozí zimou vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě přelomu let 2014 a 2015,“ řekl.
V Česku je evidováno zhruba 686 tisíc včelstev a bezmála 60 tisíc včelařů. Úhyny včelstev se podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty. Rozsáhlé úhyny včel hlásí také včelaři v okolních státech.
„Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ podotkl Danihlík.
