Lepší zisk než starý papír přináší sběr kovů. Tradičně dobře oceněné mědi šlape na paty hliník, na železe se příliš vydělat nedá. Staré hadry berou některé sběrny jen z milosti. "Textil nebereme, protože se nedá beze zbytku recyklovat - vadí zejména umělá vlákna. Ve sběrnách by je museli vytřídit, a náklady na to by byly vyšší než zisk," uvádí obchodní náměstek Sběrných surovin Praha Miroslav Profeld. Většinu výkupen provozují podniky vzniklé z původního státního podniku Sběrné suroviny. "Máme asi osmdesát výkupen po celém kraji, všechny berou stejné suroviny, v cenách se také příliš neliší. Pokud rozdíl v cenách přece jen je, je způsobený konkurencí nebo rozdílnou režií výkupny - třeba její vzdáleností od papíren a s tím souvisejícími náklady na dopravu," říká Josef Kubeček ze Severočeských sběrných surovin. Výkupní ceny nejsou neměnné - některé sběrny s nimi hýbou i několikrát za měsíc, nejčastěji u kovů. "Ceny u barevných kovů se mění třeba třikrát za týden. Mám odběratele, kteří je vyvážejí do zahraničí, musím proto sledovat pohyb jejich ceny na londýnské burze," vysvětluje Miroslava Podhradská, majitelka menší sběrny U karkulky z Krásna v západních Čechách.
Papír se vyplatí třídit
Elitou mezi papírem je takzvaný tabelační - tedy ten z počítačových tiskáren, za který jsou ochotni ve sběrnách vyplatit až tři koruny za kilogram. Za noviny je možné tržit až korunu, ale musí být bez barevných příloh. Naopak za smíšený, nevytříděný papír, lze získat výjimečně 30 haléřů, někde ani to ne. Za posledních pět let přitom výkupní ceny kilogramu novin například v provozovnách brněnských sběrných surovin klesly o polovinu, ze dvou korun na korunu. Ještě hůř dopadl smíšený papír - z koruny padesáti v roce 1995 se propadl na současných nejčastěji vyplácených deset nebo dvacet haléřů za kilo. Existují i případy, kdy peníze nedává sběrna, ale zákazník. Například v pražské krmě Kačírek jsou ochotni odebrat papír, pokud za kilo člověk či firma zaplatí třicet haléřů. "Dostávám za papír od papíren tak málo peněz, že pokud bych za něj zákazníkům platil, doplácel bych na to ze svého," vysvětluje majitel sběrny Pavel Kačírek. "Papír k nám vozí spíše firmy, které musí dokazovat, jak likvidují odpad, a peníze vynaložené na likvidaci si mohou dát do nákladů," dodává. Pro běžného občana pak může být výhodnější donést papír do speciálního kontejneru na papír, které jsou v řadě měst rozmístěny a lidé jich hodně využívají. "Kvůli speciálním kontejnerům na papír jsme zaznamenali výrazný a trvalý úbytek papíru vykoupeného ve sběrnách," potvrzuje Miroslav Profeld. V některých sběrnách nevykupují papír pouze dočasně. "Dva měsíce teď papír nevykupujeme, protože nemáme uzavřenou žádnou smlouvu s odběratelem, jinak se u nás výkupní ceny pohybují od 20 do 80 haléřů za kilogram," vysvětluje František Lébl, majitel několika sběren v západočeském kraji.
Ceny kovů kolísají
Kovy přijímají všechny sběrny, ale výkupní ceny se velmi liší. Sázkou na jistotu je měď, cena za kilogram šplhá až na padesát korun. Za hliník může zákazník dostat jen o něco méně. Neplatí to však o každé mědi a hliníku, nejvýše jsou hodnoceny nové měděné a hliníkové dráty, u plechů jsou ceny nižší. Za drobný hliníkový odpad, jako jsou třeba plechovky od limonád či zavařovací víčka, vyplatí ve sběrnách od dvou korun do osmi za kilo. Železný šrot se nejčastěji vykupuje v rozmezí od 40 haléřů do koruny devadesát, vyšší cena je nabízena za těžší šrot, jako například litinu. Do sběrny je možné "odložit" i starý vrak ale ve výkupnách Sběrných surovin za něj zákazník nedostane nic a musí ho tam dopravit, některé kovošroty si vrak zadarmo samy odvezou a někde dokonce nabídnou za očištěný kovový zbytek auta šedesát haléřů za kilogram.
Co je dobré vědět před návštěvou sběrny
Výkupní ceny se liší, vyplatí se je předem zjistit u více provozovatelů
Výkupní ceny se mění několikrát do roka, u kovů i několikrát do měsíce
Je dobré propočítat si s ohledem na množství suroviny a vzdálenosti sběrny, zda se vyplatí tam jezdit nebo spíš využít specializovaného kontejneru
- úterý 25. ledna 2000
