Nový státní rozpočet, sestavený k 30. 6. letošního roku, počítá s celkovým schodkem 38,3 miliardy korun, k navýšení výdajů oproti původnímu rozpočtu došlo z důvodu nutnosti financovat následky letních povodní, které postihly Českou republiku. Ministr financí Eduard Janota však očekává, že vystoupá až k 165 miliardám korun.
Ke konci června se přitom vládě podařilo schodek oproti květnu snížit na 68,3 miliardy korun.
"Ve vývoji státního rozpočtu lze těžko najít cokoliv pozitivního. Propad daňových příjmů se proti minulým měsícům prohloubil. Letošní deficit je po sedmi měsících historicky nejvyšší. Jeho celoroční výše kolem 170 miliard Kč by neměla překvapit," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
| leden | 0,5 mld |
| únor | 5,4 mld |
| březen | - 2,35 mld |
| duben | - 55,7 mld |
| květen | - 71,4 mld |
| červen | - 68,3 mld |
| červenec | - 76,2 mld |
Co v praxi znamená schodek rozpočtu, vysvětluje analytik společnosti Raiffeisenbank Aleš Michl. "Každý z nás využívá služby placené ze státního rozpočtu - někdo dostává sociální dávku, důchod, jiný chodí k lékaři, nějaká firma zase dostane investiční pobídku," říká Michl.
Tento balíček služeb se ale podle něj musí nějak zaplatit a ještě uživit veškerý aparát s tím spojený. "České republice se to nedaří. Vybrané daně na to nestačí, a proto musí vydávat navíc dluhopisy. Ty prodává a získává tak peníze na financování státu. Tím ale narůstá český dluh," uvedl Michl.
Vyšší dluh = více dluhopisůRostoucí náklady na splácení dluhu odčerpávají rozpočtu peníze, které pak státu chybí například na investice. K nákupu nových dluhopisů musí stát banky přesvědčit příslibem vyššího úroku. Bankám, které investují své peníze do nákupu státních dluhopisů, pak ale scházejí peníze jinde – například na půjčky firmám a živnostníkům na rozvoj podnikání. |
"Navíc jako bonbonek investorům musíme platit stále větší úroky. Máme tedy tři možnosti: 1. Zkrachujeme z dluhů. 2. Zvýšíme daně. 3. Snížíme nebo zefektivníme výdaje. Jiná cesta není," dodal.
Méně peněz z daní
Podle údajů České národní banky dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu ke konci července téměř 587 miliardy korun, což představuje 52 procent z celého rozpočtu. Výdaje se vyšplhaly na 663 miliard, to je téměř 57 procent z celkových plánovaných výdajů na rok 2009.
Dosažené příjmy klesly oproti stejnému období loňského roku o 41 miliard korun. Může za to především méně peněz, které stát získal výběrem daní, snížila se i částka, kterou tvoří příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení. Oproti červenci 2008 ale o 9,5 miliardy korun stoupla částka, kterou Česká republika získala z rozpočtu Evropské unie.
Celkové výdaje za prvních sedm měsíců vzrostly o 44,5 miliardy eur. Největší objem prostředků jako tradičně spolkly sociální dávky. Částka, kterou na ně stát musel vynaložit, se zvýšila o 5,3 procenta.
