Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Firma bez šéfa? Ve Švédsku to zkusili a zaměstnanci jsou velmi spokojení

  • 118
Opravdu potřebujete, aby vám v práci někdo říkal, co máte dělat? Švédská firma Crisp zabývající se poradenstvím v oblasti softwaru se před třemi lety rozhodla na tuto otázku odpovědět záporem.

Společnost se čtyřiceti zaměstnanci si už vyzkoušela různé organizační struktury, včetně té, kdy v čele stojí jeden člověk. Zkoušela ho také na základě volby pracovníků také ročně obměňovat. Nakonec se ale rozhodla, že šéfa nepotřebuje, píše britská BBC.

„Říkali jsme si, jak by to asi vypadalo, kdybychom neměli žádného šéfa. Tak jsme si zkusili udělat výčet toho, co takový manažer dělá,“ popisuje vývojářka firmy Yassal Sundmanová. Zjistilo se, že spousta jeho odpovědnosti se překrývá s odpovědností představenstva a že zbývající činnosti se dají rozdělit mezi ostatní zaměstnance. Nakonec se rozhodli se vedoucí pozice zbavit.

Teď Crisp třikrát ročně pořádá čtyřdenní setkání všech zaměstnanců. Rozhoduje se tam o věcech, které se týkají všech, jako třeba směřování firmy. Představenstvo zůstalo zachováno, protože to je ze zákona povinné. Rozhoduje ve chvíli, kdy něco přestane fungovat.

Podle organizačního kouče Henrika Kniberga je firma schopná rychleji reagovat, protože rozhodnutí ohledně projektů nebo rozpočtů se nemusí nechávat schvalovat šéfovi. „Když chcete, aby se něco stalo, prostě to rozjedete,“ vysvětluje. Zároveň však zdůrazňuje, že to nezbavilo pracovníky potřeby spolu některé věci a myšlenky diskutovat.

Kniberg tvrdí, že lidé jsou díky tomu, že nesou všichni svůj díl odpovědnosti, víc motivovaní. Crisp pravidelně měří spokojenost zaměstnanců, přičemž průměrný výsledek na stupnici jedna až pět dosahuje hodnoty 4,1.

Sebeřízení není pro každého

Krok společnosti Crisp vypadá radikálně, ale spousta firem už něco podobného také zkouší. Jednou z nejznámějších je internetový prodejce oděvů a obuvi Zappos vlastněný gigantem Amazon.

Ten v roce 2013 zavedl manažerskou strukturu nazvanou holakracie s cílem omezit pracovní hierarchii a podporovat spolupráci. Skoro pětina zaměstnanců pak ale odešla a šéf Tony Hsieh přiznal, že sebeřízení není pro každého.

Ačkoli roste poptávka po plošších organizačních strukturách - míněno méně středních manažerů a šéfů - většina radikálnějších experimentů se odehrává v malých startupových firmách. Je v nich méně lidí a nemají dlouhou korporátní historii, takže je snazší zavést velké změny.

Rozených manažerů je málo

I když si firma lidi na šéfovských pozicích chce nechat, bývá někdy problém je sehnat. Stále větší problémy při obsazování vedoucích pozic mají tuzemské firmy. Podle údajů společnosti Profesia převyšuje nabídka pozic vyššího i středního managementu počet podaných životopisů o 37 %. Největší problémy s hledáním kvalifikovaných zaměstnanců mají společnosti z oblasti bankovnictví, financí, výroby a dopravy.

Problém nedostatku pracovníků se dle údajů Profesia týká jak vrcholových pozic, tak oblasti středního managementu. V případě nabídek zaměstnání ve vyšším managementu zaznamenal profesní portál v loňském roce téměř tisícovku inzerátů, počet podaných životopisů v této oblasti však nedosáhl ani osmi set kusů. Ještě větší problémy pak zaměstnavatelé řeší v oblasti středního managementu. Zde počet životopisů odpovídá pouze zhruba 60 % nabídek práce.

Odborníci se však shodují na tom, že problém není nedostatek uchazečů o místo, ale jejich nedostatečná kvalifikace pro vedoucí pozici. „I na manažerské pozice se nám zpravidla hlásí stovky uchazečů. Kombinaci schopností vést, umět svůj obor, myslet v číslech, rychle se učit a měnit ovšem mnoho kandidátů i na vysoké pozice nemá. I z tohoto důvodu vybereme z přihlášených uchazečů přibližně jenom dvě procenta nejlepších,“ řekla Iveta Volfová, HR ředitelka společnosti Alza.cz.

Zásadní problém pak experti na vzdělávání manažerů vidí v nedostatku znalostí potřebných k řízení týmu. „Vrcholový manažer musí být nejen profesionálem ve svém oboru, ale také odborníkem na mezilidské vztahy a vedení lidí. Zatímco odborné znalosti získali uchazeči o zaměstnání na vysokých školách, dovednosti nutné pro vedení týmu jim často chybí,“ shrnul Martin Novák, ředitel BIBS – vysoké školy.