Zdravotní pojišťovny mají plány, jak na zdravotním pojištění vybrat více peněz. Ilustrační foto

Zdravotní pojišťovny mají plány, jak na zdravotním pojištění vybrat více peněz. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ve zdravotnictví chybí miliardy. Pojišťovny hledají, kdo je přinese

  • 141
Zdravotnictví čekají v příštím roce výrazné úspory. Vedle nich však pojišťovny také vymýšlejí plány, jak získat více peněz na výběru zdravotního pojištění. Jedním z nápadů je například zavedení pojistného u práce na dohodu, z níž se dosud platí pouze daň.

"Navrhli jsme, co by se dalo změnit ještě letos. Jde o drobné úpravy, které by šlo provést rychle," uvedl Ladislav Friedrich, šéf Svazu zdravotních pojišťoven a ředitel Oborové zdravotní pojišťovny.

V zásadě jde o větší spravedlnost mezi jednotlivými skupinami plátců, kdy například hlavní břímě leží na bedrech zaměstnanců a méně na živnostnících a cizincích.

Největší pojišťovna VZP vyčíslila přínos z ucpání děr na zhruba šest miliard. Největší položku by představovalo zavedení odvodů na dohody o provedení práce. Ty se dnes jen daní. Pojišťovna spočítala, že kdyby se zavedly odvody z dohod nad dva tisíce korun, na zdravotním pojištění by se vybralo 2,25 miliardy ročně.

Odvodům z dohod však nefandí premiér Petr Nečas: "Směřuje to proti ekonomickému růstu. Nic moc víc by se nevybralo, vyhnali bychom lidi do šedé ekonomiky," míní.

Mezi návrhy patří například také zvýšení zdravotních odvodů živnostníkům nebo lidem, kteří žijí z pronájmu nebo z kapitálových výnosů a platí jen povinné minimum. Prostor pro zneužívání vidí pojišťovny také v oblasti půjčování zaměstnanců přes hranice nebo v případě cizinců, kteří v Česku naoko pracují za účelem čerpání zdravotní péče.

Trest za špatný životní styl

Jedním z návrhů je penalizace pacientů – jak za špatný životní styl, tak za to, že neplatí pojistné. "V případě, že si klienti přivodí úraz v důsledku svého chování, by neměl být solidární systém veřejného zdravotního pojištění tímto zatěžován a do jisté míry i zneužíván," vysvětluje Zuzana Brávníková, mluvčí Metal-Aliance zdravotní pojišťovny. Pojišťovny by rovněž chtěly mít podíl na daních z tabáku a alkoholu.

Inspiraci hledají pojišťovny také na Slovensku. Tam samoplátci, kteří minimálně tři měsíce dluží pojistné, přestanou mít nárok na plnou zdravotní péči a dostane se jim jen neodkladné péče. Slovákům to výrazně zvedlo platební morálku. Zaměstnanců, za které odvádí firma, se to netýká.

Podle poslance ODS Marka Šnajdra, donedávna náměstka ministra zdravotnictví, je reálné zákonem zpřísnit vykazování odvodů u zaměstnavatelů. "Je tady prostor pro švindlování," upozorňuje.

Do zdravotnictví šlo dosud 200 miliard korun ročně. Příští rok to však má být o 10 až 15 miliard méně. Protože však už není příliš času na změnu zákonů, pojišťovny se spoléhají především na úspory. Už teď je jasné, že ubude lůžek v nemocnicích, někde se zruší specializovaná oddělení, operace se budou odkládat.

Rezervy se letos vyčerpají

"Není možné, aby v každé nemocnici byla magnetická rezonance nebo oddělení infekce, chirurgie nebo aby porodnice měla méně než 400 porodů ročně," vyjmenovává Jaromír Gajdáček, šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Problém s výběrem pojistného se objevil poprvé v roce 2009 a kvůli ekonomické krizi letos pokračoval. Přibylo nezaměstnaných, za které platí pojištění stát (jen 723 korun měsíčně), naopak klesl objem mezd vyplácených firmami.

Deficit ve zdravotnictví se řešil čerpáním rezerv z pojistného z předkrizových časů a navyšováním plateb za státní pojištěnce. Příští rok se však nic navyšovat nebude a rezervy se letošním rokem zřejmě zcela vyčerpají.

Zásadní řešení pro financování zdravotnictví by mělo přijít nejdříve v roce 2012. Naděje všech se upínají k zdravotní reformě a zejména k nadstandardu, tedy příplatkům za lepší služby, který by do systému dostal více peněz.