Když máte štěstí, přinesete si z obchodu vejce čistá, nepoškozená a skutečně čerstvá, budete-li mít smůlu, koupíte si vajíčka pochybné čerstvosti, s popraskanými skořápkami znečištěnými trusem i peřím, která by se spíš hodila k průmyslovému zpracování než do kuchyně.
Naštěstí těch prvních je víc.
Prokázal to test patnácti balení vajec z hypermarketů, který pro MF DNES zpracovali v Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Vítězem testu s čistou jedničkou se stala vejce, která ze Španělska dovezla třídírna Proagro Nymburk patřící distribuční společnosti Zlatá vejce. Propadákem bylo nejdražší vejce v testu (4,50 koruny za kus) s označením 6 tuzemských vajec od nosnic krmených cereální směsí z chovu na podestýlce, pod nimiž jsou podepsány Europotraviny Hostivice.
Tento mimořádně špatný vzorek navíc šidí zákazníky: v obale s označením L jsou menší, a tedy i levnější vejce třídy M.
| GRAFIKA JAK DOPADLA VEJCE V TESTU? |
| KTERÁ BYLA NEJLEPŠÍ? |
| KTERÁ MĚLA PROBLÉMY S KVALITOU? |
Pohled na výsledky testu napoví, že lépe se o vejce starají v podnicích spadajících do distribuční sítě Zlatá vejce než v hostivických Europotravinách.
Česká lepší než cizí? Ne vždy
Kupujte česká vejce, jsou lepší než ta, která se sem dovážejí z ciziny, třeba z Polska, říkají tuzemští producenti. Jak která, mohli bychom dodat po testu. "Španělská vejce měla vynikající kvalitu, polská velmi dobrou, vejce z Litvy naopak patřila mezi kvalitativně velmi špatná, ležící na hranici přijatelnosti," říká Kamila Míková z Vysoké školy chemicko-technologické, která test vedla.
Jenže na té hranici přijatelnosti byla i vejce z českých chovů. Kromě už zmiňovaných vajíček z Europotravin třeba i vejce Euroshopper, která do Hypernovy dodal Vajax Strakonice.
Devět z deseti mělo poškozenou nebo znečištěnou skořápku, uvnitř cizí tělíska a v jednom případě i protrženou vzduchovou bublinu. Země původu tedy není nejlepším vodítkem pro výběr vajec.
Kvalita se lepší
Nutno říct, že letošní test dopadl lépe než ten před dvěma lety, kdy vejce měla víc nedostatků než předností, nebo dokonce před šesti lety, kdy jsme si z obchodu přinesli i pukavce.
Výrazně se zlepšilo značení vajec. Na skořápkách se objevila razítka, z nichž lze vyčíst způsob chovu i zemi původu. Přesto všechno v pořádku není.
"Závažným nedostatkem je označení data minimální trvanlivosti samolepkou, kterou je možné strhnout a nahradit jinou," míní Kamila Míková. Taková nálepka byla na dvou výrobcích z Europotravin.
Špatně vytříděná vejce
Oproti minulému testu ubylo i vajec s poškozenými skořápkami. Přesto se mezi testovanými vejci vyskytlo dost těch, která by měla být při správném třídění vyřazena ze hry. Do třídy A by se neměla například dostat vejce, která obsahují masové či krevní skrvny.
Svědčí o tom, že výrobci nevěnují třídění takovou pozornost, jakou by měli. Vejce znečištěná žloutkem z jiných vajec, trusem nebo jakoukoliv jinou nečistotou musí být při třídění vyřazena, protože nečistoty na skořápce zvyšují riziko mikrobiální kontaminace obsahu.
Zdravotní rizika se zvětšují i ztrátou čerstvosti. Některá vejce moc čerstvá nebyla, třebaže se posuzovala zhruba v polovině doby záruky. Tři vzorky (ty, které skončily na posledních místech) byly na hranici přijatelnosti pro čerstvá skořápková vejce. Svůj díl viny na tom může mít i špatné skladování v obchodech nebo při transportu.
Máme se bát vajec kvůli ptačí chřipce?
Veterináři říkají, že riziko ptačí chřipky z vajec nehrozí, protože nemocná slepice přestane snášet. "Než ale nemoc propukne, může být bacilonosičem a viry přenášet krevní cestou do žloutku," říká Kamila Míková.
Nejen kvůli chřipce, ale i kvůli další rizikovým mikroorganismům, třeba salmonelám, mohou být vejce nebezpečná, pokud nejsou dostatečně tepelně upravena. Chřipkové viry hynou při 70 stupních Celsia, vejce na měkko a volská oka však mají vnitřní teplotu jen kolem 45 stupňů.
"Větší riziko by však hrozilo v infikovaném chovu ze skořápky znečistěné trusem, ze kterého mohou viry pronikat do vaječného obsahu," dodává Míková.
