Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velcí ztrácejí, vliv menších firem roste

aktualizováno 
Česká ekonomika už nestojí na velkých průmyslových kolosech, jako tomu bylo ještě před pár lety. Rozhodující jsou podle posledních čísel statistiků i ministerstva průmyslu malé a střední firmy. "Velké kolosy, jako jsou hutě, Českou republiku živit nebudou, i když pochopitelně velké firmy, ať už ocelárny či mladoboleslavská Škoda, zůstanou kotvou, jež za sebou část středních podniků potáhne," říká Petr Vinš, ředitel Czech Rating Agency, která hodnotí finanční zdraví firem. Malé a střední podniky do dvou set padesáti zaměstnanců se na celkové zaměstnanosti v zemi loni podílely už 60 procenty, zatímco ještě před osmi lety pracovalo podle statistického úřadu přes devadesát procent lidí v kolosech s více než 500 pracovníky. Na tvorbě hrubého domácího produktu měly malé a střední firmy téměř 40 procent, zhruba stejným dílem také přispěly k vývozu zboží ze země. "Například podíl těchto podniků na HDP je tak už možno srovnávat s Německem nebo Švédskem," konstatuje zpráva ministerstva průmyslu o podpoře malých a středních firem, kterou zpracovalo pro vládu.
Ačkoliv ministerstvo upozorňuje, že podpora státu pro menší firmy včetně jednotlivých fyzických osob dosáhla loni vůbec nejvyšší sumy od roku 1992, celkem 11,4 miliardy korun, faktem je, že drtivá většina - téměř 76 procent z toho - šla jako dotace do zemědělství. Na každou firmu ze všech ostatních oborů tak v průměru zbyly čtyři tisíce korun.
Samotné podniky ovšem na státní peníze moc nespoléhají a vadí jim spíše přístup úřadů a stále nedokonalé zákony. "Já vidím, že stát menší firmy diskriminuje na úkor velkých. Kdybych nezaplatil daně, tak mi do měsíce obstaví finanční úřad účty, což se velkým nestane. Kdyby to včas udělali Stehlíkovi v Poldovce, tak by nikdy nemohl udělat na odvodech státu dluh desítky milionů," soudí jednatel firmy Dribo Lubomír Ottich. Důvodem podle něho je, že řada velkých firem je provázaná s politikou.
Na přehnanou horlivost finančních úřadů v menších firmách, které fungují, si také podnikatelé stěžují snad nejčastěji. Ředitel pražského finančního ředitelství Lubomír Janoušek jejich tvrzení zcela neodmítá. "Za pražské firmy mohu říct, že to tak není. Ale u těch mimopražských... takové informace máme. Fungující subjekty jsou navštěvovány velmi často," říká. Důvodem je podle něj většinou fakt, že zkontrolovat pochybně hospodařící firmy je složité. "Většinou ani nekomunikují, a je tedy těžké se s nimi vůbec spojit. Takže když je v okrese pár fungujících firem, tak se tam inspektoři objevují častěji," dodal.
Inspektoři a nedokonalé zákony ovšem nemohou za vše. Přes dynamický rozvoj je úmrtnost nových menších firem stále vysoká, ovšem v zahraničí bývá situace obdobná. "Z deseti nových se udrží tak dvě firmy, není to odlišné třeba od Rakouska či Švýcarska," tvrdí Vinš.
Právě lepší podmínky pro vznik a zánik firem by měly být zásadní státní podporou podnikání podle šéfa Českomoravské záruční a rozvojové banky Ladislava Macky."Bohužel to tak není.
Když končíte s podnikáním, není vůbec snadné vypořádat všechny závazky. A když začínáte, narážíte na úroveň státní správy. Založíte firmu a na registraci čekáte půl roku, nebo koupíte nemovitost a čekáte stejně dlouho na zápis v katastru. Po tu dobu nemůžete jako podnikatel fungovat," vysvětluje Macka. "Je nutné i překonávat náhled veřejnosti a parlamentu na malé podnikatele a firmy. V zahraničí je princip "malí na prvním místě". U každého zákona či vyhlášky se posuzují dopady na sektor malých firem. Nesmí je omezovat. Tady to pravidlem není," dodává.
Známou bolestí menších firem je přístup k úvěrům. Podle nich nemají peněžní domy zájem, bankéři zase argumentují, že firmy nejsou schopné přesvědčit o životaschopnosti svých záměrů a tím o návratnosti půjčky. Situace by se ovšem mohla začít měnit.
"Každá banka vám dnes řekne, že má o tento sektor zájem, že do něj chce jít víc. Určitě ale ne plošně, preferenci budou mít perspektivní odvětví," řekl Roman Kalina z Československé obchodní banky.
Mezi ně podle finančníků patří například telekomunikace, informační technologie, dopravní stroje a zařízení, optika, plasty a různé specializované výroby.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

(ilustrační snímek)
Vláda potěší prodejce vánočních kaprů. Chce je osvobodit od EET

Ministerstvo financí chce rozšířit materiál o osvobození od elektronické evidence tržeb (EET) o předvánoční prodej ryb. V pondělí to řekl ministr financí Ivan...  celý článek

daně
Nová Sněmovna změní život zaměstnanců i podnikatelů. Tvrdí, že k lepšímu

Politické strany, které usednou v novém parlamentu, se chystají změnit podmínky pro podnikání. Podle předvolebních slibů chtějí snižovat daně z příjmů pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.