S méně než dvěma dolary na den vyžije kolem šedesáti procent obyvatel planety. Jejich celková roční kupní síla je odhadována na pět bilionů dolarů. Při přepočtu na místní kupní sílu v domácí měně však může být mnohem vyšší. Odborníci proto upozorňují na to, že tento kupní potenciál nabízí veliké možnosti.
"Musíme se zbavit myšlení, že chudí představují problém," řekl Coimbatore K. Prahalad, podnikatelský konzultant a profesor na Michiganské univerzitě.
Podle něj je problémem to, že lidé plně nechápou rozsah příležitostí, které chudé regiony poskytují. Kupní síla chudých lidí se zdá být v dolarovém vyjádření sice malá, pro rozvíjející se ekonomiky je však velkým přínosem, tvrdí.
Na světě žijí zhruba čtyři miliardy chudých lidí. I přes svou nuzotu mohou podle odborníků přinést firmám zajímavé příjmy.
Profesor a zároveň autor knihy Bohatství na spodní hraně pyramidy poukazuje na to, že z navázání obchodních vztahů mezi chudými a obchodníky budou profitovat všichni.
Firmám poroste prodej a spotřebitelé s nízkými příjmy získají napojení na levné zboží a nové technologie.
Tím se zlepší životní úroveň obyvatel, kteří si mohou mimo jiné přivydělat přímým prodejem levných produktů, a poroste celá ekonomika. Vítězem se tak podle něj stávají obě strany.
Firmy tyto příležitosti několik desetiletí neviděly. Nyní si jich začínají všímat a přizpůsobovat potřebám chudých své výrobky a služby. Specifické zboží se snaží společnosti dostat do oblastí od Jihoafrické republiky až po Brazílii. Používají k tomu i pro ně netypické formy prodeje.
Drogistické a potravinářské firmy si chudých všimly
Zájem o tyto trhy projevil již výrobce čisticích prostředků Unilever či potravinářské giganty Danone a Nestlé.
Unilever vyvinul pro indické vesničany čisticí prostředky, které potřebují méně vody. Do prodeje firma zapojila ženy, které její mýdla, šampony, čisticí a další produkty nabízejí lidem přímo. Tímto způsobem se firma dostala za pomoci více než třiceti tisíc prodejců do zhruba sta tisíc vesnic.
"Naše příjmy rostou. Ženy jsou srdcem toho, co děláme," řekl mluvčí firmy Unilever.
Systém přímého prodeje pak firma využila i v dalších zemích jako Srí Lanka, Bangladéš a Mozambik.
Přímý prodej snižuje cenu, nabízí výdělek
Metodu přímého prodeje kopírují i další společnosti. Danone tímto způsobem začala v JAR prodávat za jeden rand (zhruba tři koruny) levné jogurty.
"Snažíme se eliminovat všechny meziodběratele, aby si náš produkt mohli dovolit koneční zákazníci. Kdyby šel tento výrobek do normálního řetězce, nikdy by nestál jeden rand," řekla šéfka marketinku Maria Pretorius.
"Úplně to změnilo mou situaci," říká padesátiletá Joyce Daka, která vedle svých dětí pečuje o dva sirotky a nabízením jogurtů si měsíčně vydělá zhruba dva tisíce randů (asi 5 900 korun). Za den je schopna prodat až sedm set jogurtů.
Kdo vydělá na tom, že firmy se zaměřují na chudé země?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 11. června 2007. Anketa je uzavřena.
Po přímém prodeji sáhla i švýcarská potravinářská skupina Nestlé. V Brazílii letos otevřela továrnu, která vyrábí malá balení mléka v prášku, sušenek či kávy, které prodává přímo nebo v malých obchodech.
Firmy vydělávají i na levných službách
Pozadu nezůstávají ani další obory, včetně bank, zdravotnických zařízení a telekomunikačních firem.
Equity Bank poskytuje v Keni levné bankovní účty lidem, kteří si nemohou dovolit běžné služby. Loni firma více než zdvojnásobila zisk a úspěšně vstoupila na akciovou burzu v Nairobi.
V Mexiku Banco Azteca poskytuje úvěry majitelům pouličních stánků nebo lidem, jejichž příjmy pochází hlavně ze spropitného, jako jsou třeba barmani.
Banka je tak úspěšná, že podobné služby chce začít nabízet i mexická pobočka Wal-Martu a jiné supermarkety.
Indická firma operuje chudé lidi postižené šedým zákalem za zlomek ceny účtované bohatým pacientům. Společnost přesto velmi dobře prosperuje.
Ze zdravotnických zařízení využila tohoto trendu indická oční klinika Aravind Eye Care System. Té se podařilo snížit cenu operace šedého zákalu na padesát až tři sta dolarů. Ve Spojených státech stojí stejná operace dva a půl tisíce dolarů. Klinika se tímto krokem stala největší oční klinikou na světě a ročně provede kolem dvou set tisíc operací.
Lidé s nízkými příjmy také pomáhají zvednout byznys telekomunikačnímu sektoru, hlavně mobilním telekomunikacím.
V Africe operátoři stále více staví stanice v izolovaných zemědělských oblastech. Pokryli zatím pouze asi patnáct procent území, ale jejich podíl roste. Šíření mobilních telefonů mezi chudými přispívá jednak k růstu zisků operátorů, otevírá však i nové příležitosti. Zemědělcům si mohou například ověřit mezinárodní ceny obilí a řemeslníci mohou přímo kontaktovat své zákazníky.
