"V Evropě je přebytek kapitálu a společnosti mají trochu problém najít ještě nějaké zajímavé firmy ke koupi," říká Brabec.
V Česku letos proběhly desítky transakcí, při nichž se prodaly či nakoupily firmy za přibližně 150 miliard korun.
Většinu z toho si připisují zahraniční investoři, kteří investují a kupují podniky u nás, každým rokem však roste i hodnota akvizic českých firem v zahraničí.
"České firmy rostou a jsou stále konkurenceschopnější," vysvětluje vyšší aktivitu tuzemských podniků venku šéfka právní kanceláře Allen & Overy Praha Jane Townsendová.
Češi utrácejí venku
Když se sečtou peníze, které české firmy investovaly v zahraničí od roku 1993 do současnosti, vychází částka přes čtyři miliardy eur: tedy přes sto miliard korun.
Opačným směrem, tedy ze zahraničí sem, dosud proudily nesrovnatelně vyšší částky. Ale Češi se začínají snažit. Letos české investice venku stouply na dvojnásobek, zatímco cizí investice v Česku klesly na polovinu.
"Důvodem je, že letos nebyla žádná velká privatizace," upozorňuje Dean Brabec. Loni se například za 80 miliard korun prodal národní telefonní operátor Český Telecom spolu s Eurotelem.
Nejaktivnější byly malé firmy
Letos se tedy v tuzemsku sice odehrály menší transakce, ale bylo jich podle odhadů právníků a poradců více.
Nejaktivněji se podle expertů prodávaly menší firmy například ve stavebnictví, v potravinářství či v dopravě. Řada větších obchodů se odehrála také v energetice.
Letošní novinkou byly také dvě úspěšné emise akcií českých firem na pražskou burzu cenných papírů: i to je de facto obchod s částí firmy.
Letošní rok byl rekordní
Část svých akcií prodala realitní firma ECM podnikatele Milana Janků, který se tak zařadil do seznamu českých miliardářů. Minulý týden vstoupil na burzu i výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens.
"Jde o první vlaštovky, zejména ve srovnání s Varšavskou burzou, která zůstává ve střední Evropě nejaktivnější a vstupují na ni i středně velké společnosti," upozornil Josef Kotrba z Deloitte ČR.
Zvýšená aktivita v obchodech odpovídá i horečnému nakupování ve světě. Podle časopisu Der Spiegel ještě nikdy nebylo tolik firemních fúzí a převzetí jako letos.
Ve světě přitom na rozdíl od nás rostla i hodnota obchodů a dosáhla téměř 2,9 bilionu eur. To je o 16 procent více než v roce 2000, kdy padl poslední rekord.
Experti vidí důvod pro boom v nízkých úrocích, ambiciózních manažerech a velkém hladu po expanzi.
1. Nové peníze v T-Mobilu a Radiokomunikacích
O největší transakci tohoto roku se postarala skupina trojice zahraničních investorů a fondů, kteří koupili národního provozovatele rádiových a televizních vysílačů, České radiokomunikace, a to za 34 miliard korun.
Je to vůbec největší suma, jaká při převzetí soukromých firem padla v celé střední Evropě. Pokladem Radiokomunikací, které prodávala holandská investiční firma Bivideon, je především téměř 40procentní podíl v mobilním operátoru T-Mobile.
Trojici kupujících, firmy Lehman Brothers, Mid Europa Partners a Al Bateen, vedl bývalý šéf konkurenčního Eurotelu, dnes O2, Terrence Valeski.
"Obchod je hotov. Jsem v představenstvu Radiokomunikací a jsem "deputy chairman" (místopředseda představenstva) českého T-Mobilu.
Obě společnosti jsou jednička na trhu a já jsem hrozně rád zpět v Česku. Mám tu spoustu přátel a kamarádů z byznysu," pochvaluje si šedesátiletý Američan.
2. Za Zentivu dostal Warburg téměř 13 miliard korun
Druhým největším obchodem soukromých firem v tuzemsku byl prodej čtvrtiny společnosti Zentiva.
Největší evropská farmaceutická firma Sanofi-Aventis koupila akcie tuzemského výrobce léků za téměř 13 miliard korun od investičního fonduWarburg Pincus a manažerů.
Warburg do Zentivy, někdejších Léčiv, vložil peníze v roce 1998 na pozvání manažerů, kteří podnik získali v privatizaci. Zentiva je stále přitažlivá, aspoň podle toho, čím se na podzim chlubil finanční ředitel firmy Petr Šulc pro časopis Euromoney.
Během dvoudenní cesty do New Yorku absolvoval 23 schůzek s lidmi, kteří se zajímali o investice do akcií podniku.
Pro zahraniční firmy je Zentiva zajímavá tím, že vsadila na výrobu levnějších kopií cizích léků, u nichž už vypršela patentová ochrana, a to se jí vyplácí.
Má vedoucí postavení na českém, slovenském a rumunském trhu, kde loni pohltila většinu ve společnosti Sicomed.V plánu je expanze v postkomunistické Evropě, podle Šulce klidně i skrze další akvizice.
3. ČEZ se vydal na expanzi do východní Evropy
Na české poměry byl gigantickou transakcí i vstup energetické polostátní firmy ČEZ do zahraničí. ČEZ koupil v sousedním Polsku dvě uhelné elektrárny, celkem za téměř 11 miliard korun.
Úspěšný byl i při privatizaci elektrárny Varna v Bulharsku, která ČEZ stála celkem 8,5 miliardy korun.
Téměř dvě desítky miliard korun nainvestované ČEZ za hranicemi však rozhodně ještě není konečná. Šéf fúzí a akvizic společnosti Vladimír Schmalz říká, že zajímavé příležitosti jsou stále ještě v Polsku, ale i v dalších zemích bývalé Jugoslávie, Rusku, na Ukrajině a v Turecku.
"Věřím, že v příštím roce uspějeme v další privatizaci nebo soukromé transakci," řekl Schmalz.
