Tento druh spolupráce nezavrhuje ani konkurence, upozorňuje však na řadu nebezpečí.
"Celému trhu by prospělo, kdyby realitní kanceláře byly ochotny své klienty sdílet. Chceme, aby tady fungoval systém, kdy například my přijdeme za konkurentem s tím, že jsme sehnali kupce na dům z jeho nabídky. A provize z transakce se pak rozdělila mezi obě strany," říká majitel licencí realitních kanceláří Re/Max pro Evropu Michael Polzler.
Tento systém běžně funguje například ve Spojených státech a Kanadě, kde se tak podle něj prodává zhruba 95 procent všech nemovitostí.
Překážky pro systém sdílení
Jeho vize však podle šéfa tuzemského zastoupení sítě realitních kanceláří Century21 naráží hned na několik překážek.
"V zásadě s tímto nápadem souhlasíme, aby však fungoval, musela by vzniknout centrální databáze prodávaných realit, do které by své nabídky dávali všichni hráči na trhu. A aby ji někdo jen nezneužíval bez vlastního přispění, musel by se v Česku zavést systém licencovaných realitních makléřů. Dnes může nemovitosti prodávat kdokoli a podle toho také vypadá trh," uvedl šéf Century21 Aleš Mazgaj.
V Severní Americe, odkud systém sdílení zákazníků přichází, musí mít každý prodejce nemovitostí licenci, což podle Polzlera zaručuje určitou úroveň služeb. To, že v Česku není k podnikání v realitách nutná jakákoli odbornost, vadí většině velkých prodejců nemovitostí.
Absence licencování makléřů je jedním z důvodů, proč chce Re/Max spolupráci rozjet nejdříve se svými partnerskými kancelářemi, jako je například firma Sting. S ní už na podobné úrovni spolupracuje i konkurenční AAAByty. cz.
Přesto podle prodejců nemovitostí není v současnosti ani možné, aby se na širší spolupráci dohodlo například největších deset hráčů na trhu, čímž by se mohlo vyloučit zneužívání systému.
"V každé kanceláři funguje jiný softwarový systém, což by propojení velmi zkomplikovalo a výrazně by stouply náklady," říká Martin Ďuriš, ředitel pobočkové sítě realitní kanceláře AAAbyty.cz.
Podle Mazgaje by i v takovém případě totiž musela alespoň nějaká databáze realit vzniknout a musel by ji spravovat nezávislý subjekt: "Bohužel v Česku je několik asociací zaštiťujících realitní kanceláře, ale všechny jsou v zásadě bezzubé, a neexistuje tak zatím nikdo, kdo by centrální databázi mohl vést."
Provize z prodejů nemovitostí jsou hlavním zdrojem příjmů všech realitních kanceláří. V současnosti se jejich výše pohybují kolem tří až šesti procent z kupní ceny, což v praxi znamená, že při pořízení stavební parcely za 3,5 milionu korun musí kupující počítat ještě s minimálně stotisícovou odměnou pro realitní kancelář.
Úbytek příjmů z provizí má dorovnat větší zájem klientů
V případě, že by fungovalo sdílení zákazníků, odměnu by si rozdělily dva subjekty. Podle Polzlera by sice na jednom obchodu vydělaly méně, celkově by se však provedlo více transakcí, což by výpadek příjmů dorovnalo, nebo dokonce převýšilo.
"Z pohledu klientů, tedy prodávajícího i kupujícího, by to bylo výhodnější než nyní například proto, že by za ně jejich realitky udělaly velkou část papírování včetně ladění smluv – to dnes často dělají celé právníci," upozorňuje Polzler s tím, že ti by měli kontrolovat už jen finální verze smluv.
Neserióznost některých realitních kanceláří způsobila, že řada lidí je nechce při prodeji nemovitostí vůbec kontaktovat a prodává je raději "na vlastní pěst".
Nejznámějším subjektem nabízejícím přímé prodeje realit je server Bezrealitky. cz a Vlastnici.cz, kam může inzerát umístit kdokoli. Právě budoucí spoluprací chtějí realitní kanceláře odlivu klientů zabránit. Jednotně však hlásají, že nejdřív je třeba zavést licence pro prodejce.
