S návrhem na zmrazení finančních prostředků přijel na summit britský premiér David Cameron, který v tomto duchu připravil i dopis. V něm navrhuje, aby byl po roce 2013 růst výdajů v unijním rozpočtu nižší než inflace a podíl financování členských států postupně klesl až na 0,8 procenta HDP celé Evropské unie v roce 2020. V současnosti tento podíl činí více než jedno procento HDP.
Dopis se setkal s podporu velkých zemí včetně Francie či Německa. Vyvolává však napětí mezi zbytkem států, včetně Česka. Pokud by se britské představy naplnily, Češi by velmi pravděpodobně přišli ve srovnání s uplynulými lety o značnou část unijních dotací.
Londýn přitom již před nedávnem uvažoval, že by zastropování unijních výdajů postihlo především takzvanou kohezní politiku EU. Ta přitom přináší masivní dotace nejchudším evropským regionům a díky ní čerpají dotace i všechny kraje v České republice s výjimkou Prahy, kde je životní úroveň výrazně nadprůměrná i ve srovnání se zbytkem EU.
Škrty by se naopak nejspíš nedotkly dotací pro zemědělce, které v současnosti tvoří až 40 procent unijního rozpočtu. O zachování plateb pro farmáře na současné úrovni i v budoucnosti stojí především Francouzi a Britové jim svými návrhy údajně vyšli vstříc. Britové by si naopak zachovali takzvaný rabat, kdy dostávají zpět dvě třetiny svého příspěvku do unijní pokladny.
Současný dlouhodobý rozpočet pro roky 2007 až 2013, jímž se Unie v současnosti řídí, počítal s výdaji ve výši 975 miliard eur, což je zhruba 1,13 procenta výkonu ekonomiky EU. Výdaje by se v letech 2014 až 2020 zvyšovaly jen o inflaci ve srovnání s rokem 2013. "Evropské veřejné výdaje nemohou stát stranou značného úsilí, které přijímají členské státy, aby dostaly své veřejné výdaje pod kontrolu," uvádí dopis.
