Velký obal ­ malý obsah

  • 1
Že obal prodává, je známá věc. Proto se výrobci všemožně snaží, aby zákazníky přilákali. Způsob, jaký zvolila firma Karlovarské minerální vody pro svůj oční krém Aquila, patří k těm neférovým a nejspíš i nezákonným.

Kelímek s pouhými 15 mililitry krému je uložen v papírové krabičce, do které se normálně balí krém o objemu třikrát větším. Důvod je nasnadě. Zákazník si má myslet, že kupuje něco většího. Svůj omyl pozná, až když výrobek doma rozbalí. Kelímek je do krabičky vložen tak šikovně, že v ní "nechrastí", i když se s ní zatřepe. Je totiž pečlivě obalen letákem propagujícím další výrobky firmy, i s ním však zabere sotva polovinu svého druhého obalu.

Množství je na zadní straně obalu uvedeno, výrobek tedy nelze posuzovat jako porušení zákona o ochraně spotřebitele, který zakazuje zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků. Avšak podle advokáta Martina Elgera z občanského sdružení pro rozvoj právní kultury Ars aequi et boni je učebnicovým příkladem nekalé soutěže. "Je to klasický příklad klamavého označování zboží," říká. "Zákazník nemá možnost si obal v obchodě otevřít a podívat se na jeho obsah."

V Německu by byl takovýto obal považován přímo za klamavý. Na podobné případy pamatuje cejchovní zákon ­ zakazuje výrobcům balit zboží do obalů vyvolávajících představu, že obsah je větší než ve skutečnosti.

 


Témata: Test iDNES.cz