Ještě v červenci experti předpovídali, že venezuelská inflace přesáhne v tomto roce hranici milion procent. S blížícím se koncem roku se však posouvá i tato laťka. Nové odhady hovoří o inflaci ve výši 1,37 milionu procent, informovala agentura Bloomberg. Ještě na začátku roku se přitom toto číslo pohybovalo kolem „pouhých“ 13 000 procent.
Situace se tak podobá té, ve které se ocitlo Německo po první světové válce nebo Zimbabwe před deseti lety. Venezuelská ekonomika se točí ve stále divočejší spirále hyperinflace.
V letošním roce by se ekonomika mohla propadnout až o 18 procent HDP. To by byl již třetí dvouciferný roční propad v řadě, a to v době, kdy výrazně klesá produkce ropy, na jejímž vývozu je však země téměř zcela závislá. K problémům přispívá i snaha vlády o kontrolu cen a vývoje devizového kurzu, na jejichž regulaci prezident Nicolás Maduro trvá. Ekonomové se však shodují, že právě to je jedním z hlavních důvodů venezuelské krize.
O jedenáct kilo chudší
Podle studie, kterou citovala agentura Reuters, se přes 60 procent obyvatel Venezuely ráno budí o hladu. V průměru zhubl každý z nich v loňském roce o jedenáct kilogramů. Devadesát procent všech Venezuelanů navíc žije pod hranicí chudoby (psali jsme zde).
Lidé si nemohou dovolit jídlo ani léky. Od svého nástupu do úřadu v roce 2013 zvýšil proto prezident Maduro minimální mzdu více než 24krát. Naposledy v srpnu se hranice zvedla šedesátinásobně. To znamená, že firmy vyplatí za měsíc 180 milionů bolívarů místo původních tří milionů. V přepočtu na jednotlivce zaplatí v průměru 30 dolarů místo 50 centů, informoval server Euronews.
Místo tučnější výplatní pásky jsou však zaměstnanci propouštěni, protože si je společnosti nemohou dovolit. V srpnu také vešla v platnost měnová reforma, která znehodnotila místní měnu o přibližně 96 procent.
