Ministr zemědělství Petr Bendl na uzavřeném jednání s novináři řekl, že není důvod ke zdražení nejoblíbenějšího masa v ČR kvůli přestavbě kotců. Chovatelé prasat ale jeho optimismus mírní. Vepřové maso podle nich nezdraží o sto procent jako vejce (ze 3 Kč v obchodě až na 7 Kč), ale lidé si od ledna příštího roku připlatí až desítky procent.
Až 35 procent chovatelů prasat v EU totiž stále nepřestavělo kotce pro svá prasata tak, aby prasnice před porodem byly ve skupině, jak to požaduje Brusel, a nikoliv individuálně. Ředitel svazu chovatelů prasat v ČR Jan Stibal tvrdí, že se to většině nepodaří ani do ledna 2013, kdy vyprší termín na uvedení nových pravidel do praxe.
Vepřín v zemědělském družstvu v Nových Hvězdlicích
"Odhaduje se, že na začátku příštího roku to bude splňovat stále jen čtvrtina. Výpadek bude mít značný dopad na cenu. Předpokládám kolem deseti, maximálně dvaceti procent, víc asi ne," nastínil Stibal, o kolik by mohlo zdražit kilo vepřového masa v České republice. Kilo vepřové kýty, které v únoru stálo 110 korun (zdroj ČSÚ), by tak zdražilo až o 22 Kč. Zdražení o desetinu připustil minulý týden i předseda Agrární komory Jan Veleba.
Vepřové maso je nejoblíbenějším masem mezi Čechy, jenomže Česká republika je v jeho produkci soběstačná jen z poloviny a trend posledních let ukazuje, že se závislost země stále zvyšuje.
Ministr zemědělství Petr Bendl na uzavřeném setkání s novináři vyjádřil přesvědčení, že vepřové maso nezdraží kvůli zpřísnění chovů, protože ČR povinnosti vůči EU splnila z 94 procent a stoprocentní budou i hlavní dovozci vepřového do Česka Německo a Dánsko. Chovatelé si nicméně myslí, že to není žádnou pojistkou proti zdražování, protože unijní trh je propojený, a pokud se zvedne cena jinde, nemusí mít klíčoví vývozci vepřového masa důvod držet cenu tak nízko.
Peníze se možná vezmou prasatům a dají na krávy a slepice
Podmínky EU na chov prasat vepřové maso nezdraží, říká ministr zemědělství Petr Bendl.
Bendl zároveň řekl, že zváží snížení prostředků, kterými stát dotuje chovy prasat. "Otázka je, jestli dál subvencovat vepřové a jestli se nepootočit k těm, kterým se daří. Protože stoupá zájem o drůbeží a o hovězí," řekl. "Tím neříkám zastavit, to určitě ne. Vepřové chceme podporovat dál," vysvětlil ministr. Zatím není jasné, kolik peněz by od chovatelů vepřů přesměroval k hovězímu a drůbeži.
Ministerstvo za loňský rok na dotace chovatelům prasat poslalo 98 milionů korun, podle Bendla ale slábne zájem samotných chovatelů o dofinancování. "Farmáři od projektů postupně odstupují, přestože jsou subvencováni. Protože počítají, že se jim to nevyplatí," dodal.
Ministerstvo si nyní nechává vypracovat analýzu, která by odpověděla na otázku, jak je možné, že Dánové prodávají vepřové tak levně. Severská země prodává za ceny výrazně nižší než ostatní členové eurozóny. Například loni byl rozdíl na jednom kilogramu 3,5 koruny ve srovnání s průměrem EU. Německo prodává kilogram zhruba o 4,5 koruny dráž. Dánsko je důležitým dovozcem selat, které dlouhodobě drží ceny pod úrovní ostatních členských zemí EU.
Ve společné kleci se prasata poperou. Přibude potratů
Jedním z důvodů, proč Česká republika není konkurenceschopná, jsou vysoké náklady na chov. Navíc úbytek prasnic je v Česku ještě rychlejší než úbytek prasat. Zatímco dánská prasnice porodí v průměru 24 selat, česká odhadem až o šest méně.
Podle Stibala je nové nařízení EU sporným přínosem k welfare zvířat neboli k jejich spokojenosti. Prasata budou mít sice ve skupině více prostoru na pohyb a budou se moci vzájemně setkávat, problém ale je, že se budou mezi sebou prát. "Když zvířata přivedete do skupiny, na začátku se poperou, aby si určili hierarchii. Aby zjistili, kdo je nejsilnější, kdo půjde první žrát, kdo bude mít lepší místo na ležení atd. Zvýší se tím riziko potratů," řekl zástupce českých chovatelů.
