Vy ve středu jako jedna z prvních členů Evropské komise přilétáte do USA, kde budete vést rozhovory s členy administrativy nového prezidenta Donalda Trumpa. Co bude jejich hlavním tématem?
Já si letím do Spojených států ověřit, zda bude dále fungovat systém, který jsem dojednala ještě s předchozí administrativou prezidenta Baracka Obamy, který se jmenuje Ochranný štít. Tento systém má chránit před zásahy a zneužitím, například ze strany amerických tajných služeb, data Evropanů, která jsou přetažena na americkou půdu.
Podle tohoto systému má sedm amerických ministerstev a úřadů kontrolovat, zda se tato dohoda o ochraně dat plní a zda je z hlediska evropských standardů dohoda naplňována.
Proto se chci setkat se svým americkým protějškem, ministrem obchodu Wilburem Louisem Rossem, abych si ověřila, že Spojené státy budou pokračovat v tom, k čemu se v dohodě zavázaly.
Očekáváte, že se dovíte, že ano, nebo odjíždíte spíše s obavami?
Očekávám, že se dozvím, že ano. Už proto, že pan Ross je člověk z byznysu a už jistě i od amerických firem slyšel, jak důležitý je systém Ochranného štítu pro obchodování mezi USA a Evropou. Já ho upozorním na to, že nám Evropanům opravdu velice záleží na tom, aby se nikdo nepovolaný nedostával do našich dat a aby ta data nemohla být zneužita.
Už při jednání s minulou vládou jsem pochopila, že na americké straně je kladen větší důraz na otázky bezpečnosti než na ochranu soukromí, v Evropě to máme vyrovnanější. A proto je třeba si některé tyto základní věci znovu vysvětlit a zjistit, jak to vidí USA po změně prezidenta.
Ale právě nástup nového amerického prezidenta přinesl mnohem větší důraz na otázky bezpečnosti, které často dostávají přednost před všemi ostatními ohledy. Nebude to tak i v případě fungování Ochranného štítu?
Právě proto letím takto brzy. Nárůst bezpečnostních opatření, který vnímáme všichni, by se mohl dotknout i zmíněného systému. Chci si ověřit, že případné změny v americké legislativě se nedotknou ochrany evropských dat. Zda zůstane v platnosti rozhodnutí Baracka Obamy, které limituje přístup amerických bezpečnostních složek k datům.
Také se mi podařilo prosadit, že přímo v Bílém domě bude zřízen úřad ombusmana, který bude přijímat stížnosti Evropanů, kteří budou mít podezření nebo signály, že jejich data byla zneužita americkými bezpečnostními složkami. Tato instituce byla zřízena ještě Obamovou administrativou a já budu chtít slyšet, že úřad tohoto ombusmana bude obsazen a bude fungovat.
Na těchto dvou pilířích tato dohoda stojí a padá.
Kdyby se vám nepodařilo s novou americkou administrativou dohodnout, co by to znamenalo?
Pokud se dohoda přestane plnit a americká strana by nedodržovala to, k čemu se zavázala, že změnili legislativu, nebudou mít úřad ombusmana, tak budu muset dohodu zrušit. Pro firmy, které už Ochranný štít využívají i pro ty, jež se k tomu chystají, by to znamenalo, že by musely uzavřít složité individuální smlouvy, které je budou opravňovat k přenosu dat z Evropy do Ameriky. Byl by to hlavně problém pro malé a střední firmy.
Ohrozilo by to miliardový byznys, mělo by to pravděpodobně i vliv na burzu. Nikdo si to nepřeje. Ale pokud uvidím, že USA dohodu nechtějí dodržet, budu muset konat.
Na druhu stranu, dá se po prvních kontaktech Bruselu a Trumpovou administrativou říci, že ta kaše není tak horká, jak to vypadlo, a že se daří nacházet společnou řeč?
Takové vice méně pozitivní zprávy kolegové, kteří už jednali se svými protějšky, přinášejí. Všechno není úplně jinak a spolupráce pokračuje. Já chci v USA jednat i s ministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem, s nímž se chci dohodnout na rychlejší výměně informací o osobách podezřelých z terorismu, což je společný zájem Spojených států a Evropy. I tady čekám, že se dohodneme.
