Vláda zvažuje zvyšování daní hlavně proto, že se obává toho, že bude muset někde najít peníze na financování "odložených" nákladů transformace a plnění některých vydaných státních záruk.
Ministerstvo financí odhaduje, že institucím zabývajícím se správou nekvalitních aktiv bude nutno v letech 2001 až 2003 poskytnout z veřejných rozpočtů 100 miliard korun a na plnění státních záruk vydat dalších téměř 26 miliard korun. Sto miliard přitom již transformační instituce odčerpaly za uplynulé tři roky.
"Největším rizikem je, že se v nejbližších letech může výrazně zvýšit potřeba dotace ze státního rozpočtu Konsolidační bance na úhradu její ztráty," upozorňuje ministerstvo.
Kromě toho vláda potřebuje peníze i na důchody. "Reforma důchodového systému, tedy mandatorních (povinných) výdajů, je nutná, nechceme-li extrémně tlačit na růst daní," přiznává mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Vláda si brousí zuby na daně z příjmů fyzických osob
Sociální demokraté uvažují o zvyšování daní z příjmů fyzických osob, přestože ještě před volbami slibovali, že je zvyšovat nebudou. Smlouvy uzavřené mezi opoziční ODS a vládní stranou přitom ČSSD ukládají, že nebude zvyšovat jak tyto daně, tak daně firem, včetně zdravotního a sociálního pojištění.
"V minulosti nastoupený trend poklesu daňové kvóty se z hlediska budoucího vývoje ukazuje jako neudržitelný," odůvodňuje ministerstvo financí plánované důvody pro zvyšování daňových příjmů.
Ministerstvo financí půjde cestou "harmonizace sazeb" daně z přidané hodnoty s normami v Evropské unii. I tam je uplatňována politika dvou sazeb - snížené (5 procent) a základní (15 procent) - přičemž v ČR by se u zboží a služeb více uplatnila sazba nižší.
Relativně velký prostor pro zvyšování sazeb se nabízí také na poli spotřebních daní. Ty jsou totiž zejména pro pohonné hmoty a cigarety nižší než jejich minimální sazby v EU.
Příjmové stránce rozpočtu má pomoci i přehodnocení výše daní z nemovitostí, připravení návrhu využívání ekologických daní a zefektivnění správy daní a poplatků.
V tom spočívá i významný bod obsažený i ve volebním programu ČSSD a sice decentralizace výběru daní a zvýšení podílu obcí a regionů na daňovém výnosu z jejich území.
Nezvládnutí fiskálního (rozpočtového) deficitu by podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyžadovalo nutný zásah České národní banky, směřující k dodržení plánované míry inflace. "To by mohlo vytlačit soukromé investice a vyvolat ostré posílení koruny a větší než žádoucí deficit běžného účtu, a ohrozit tak oživení ekonomiky," varuje MMF.
