Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zakázka bez soutěže - klid od ÚOHS. Nejvíce se jich zadalo v dopravě

  1:00aktualizováno  1:00
Stát rozdělí každý rok přes půl bilionu korun ve veřejných zakázkách. Patří k nim i 2 063 zakázek v hodnotě 23 miliard, které šly vybraným dodavatelům přímo. Nejčastěji se tak děje u dopravních staveb, u nákupů pro elektrárny ČEZ a pro přenosovou soustavu elektřiny ČEPS. Státní organizace a firmy se tak mimo jiné snaží vyhnout napadnutí u antimonopolního úřadu.

Firma Kapsch díky prodloužení zakázky na mýto utrží 5,27 miliardy za tři roky. | foto:  František Vlček, MAFRA

Zdaleka největší zakázkou bez soutěže byla loni ta na elektronické mýto. Firma Kapsch díky ní dostane 5,27 miliardy za tři roky. Smlouva spadá pod ministerstvo dopravy, stejně jako zakázky přidělované Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železniční dopravní cesty. Tyto dvě instituce jsou přitom tradičně největšími zadavateli zakázek bez soutěží.

Zakázky bez uveřejnění loni hojně využívalo rovněž ministerstvo vnitra. „Jednací řízení bez uveřejnění neznamená to, že dáte něco někomu za libovolnou cenu, ale že si sednete a vyjednáváte o plnění zakázky,“ upozorňuje ekonom Jiří Skuhrovec z akademického spolku EconLab. Přesto připouští, že tento model není příliš hospodárný a že soutěží stát dosáhne lepší ceny.

Každá taková zakázka se odůvodňuje, přičemž zákonných důvodů na výběr je šestnáct. „Mezi nejčastěji využívaná odůvodnění patří, že stavební práce, dodávky či služby mohou být poskytovány pouze konkrétním dodavatelem z technického důvodu,“ píše se v materiálu o vývoji zakázek bez soutěže, který půjde tento týden do vlády.

U zakázek z oblasti informačních technologií se nejčastěji využívá „ochrana výhradních práv“. Jinými slovy, nikdo jiný než dodavatel, který s ministerstvem dlouhodobě spolupracuje, nemá právo software upravovat a rozšiřovat. Říká se tomu uzamčení zákazníka (vendor lock-in) a je to případ zmíněného mýtného systému nebo úprav daňového informačního systému, které obstarává výhradně firma IBM.

Česko je dlouhodobě kritizováno kvůli velkému množství zakázek bez soutěže. Analýza neziskové organizace Good Governance uvádí, že průměr zakázek rozdaných takzvaně z ruky činil v období 2014 až 2015 v zemích Unie 6,6 procenta. V Česku to dělalo v roce 2014 devět procent a o rok později sedmnáct.

Kdo o nich neví, neprotestuje

Jiří Skuhrovec má pro oblíbenost zakázek bez soutěže jednoduché vysvětlení. „Podle naší studie je jednací řízení bez uveřejnění čtyřikrát méně napadané u antimonopolního úřadu než jiný druh řízení,“ tvrdí. Zakázka se ve věstníku před jejím zadáním nezveřejňuje, takže se o ní konkurenti dopředu nedozvědí a nemohou zabránit uzavření smlouvy. Zakázku mohou napadnout až zpětně.

Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) znamená jen problémy a zdržení zakázky řádově o měsíce až rok. „Pokud se stěžovatel odvolá až k soudu, táhne se kauza v průměru ještě třikrát déle. Polovina zadavatelů tento výhled nevydrží a raději zakázku zruší nebo změní podle vůle stěžovatele,“ říká ekonom.

Počet zakázek bez uveřejnění by nicméně mohl klesnout kvůli novému zákonu schválenému loni. „Ve stavebnictví a ve službách už nemohou být vícepráce zadávány formou jednacího řízení bez uveřejnění, ale přes dodatek, který navýší cenu maximálně o 15 procent u stavebních prací a o 10 procent u jiných služeb a dodávek,“ říká Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti Otidea, zabývající se veřejnými zakázkami.

Kromě zakázek podléhajících zákonu o zadávání veřejných zakázek se rozděluje dalších zhruba 240 miliard veřejných peněz (poslední údaj z roku 2015) podle mírnějších pravidel. Takzvané veřejné zakázky malého rozsahu – do šesti milionů u stavebních prací a do dvou milionů u ostatních – se mohou zadávat zcela bez soutěže. A výjimky rovněž, například zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti. Pro určitou skupinu komodit – jako kancelářské potřeby, automobily, výpočetní techniku nebo paliva – se musejí povinně používat takzvaná elektronická tržiště, kde dodavatelé on-line soutěží na cenu.

Autor:



Nejčtenější

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...



Diesely v Německu už nikdo nechce. Ceny ojetin srážejí čachry s emisemi

(Ilustrační snímek)

V Německu za poslední rok výrazně klesl prodej nových naftových aut, ceny těch ojetých šly znatelně dolů. Vývoj souvisí...

Prodávat kostku másla za 90 korun byla zlotřilost, říká majitel Madety

Předseda představenstva a generální ředitel Madeta a. s. Milan Teplý.

Majiteli českobudějovické Madety Milanu Teplému sice bude příští rok v březnu 70 let, ale podnik stále řídí pevnou...

Bílý prášek není z mléka. Místo sušené smetany si do kávy sypete chemii

Sypaná smetana do kávy

Lidé, kteří si do kávy sypou instantní smetanu, by se měli mít na pozoru. Coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní...

Další z rubriky

Ministr vnitra odvolal šéfa České pošty Elkána, chybí mu prý vize

Martin Elkán, generální ředitel České pošty

Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar odvolal ke konci února generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Poště...

Dluží, aby mohli pracovat. Zaměstnávání cizinců v Česku provází korupce

(Ilustrační snímek)

Mongolové platí stovky eur překupníkům, aby se dostali do Česka. Kvůli kupčení svolali letos dokonce dvě demonstrace....

Co Češi tolik nekupují. CD a DVD už jsou mrtvá i pro statistiky

CD - ilustrační foto

Statistici udělali pořádek ve spotřebním koši a vyhodili, co už Češi tolik nekupují. Přestali tak sledovat ceny...

Najdete na iDNES.cz