Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je zodpovědné za systém fungování veřejných zakázek v celé zemi. Jenomže je samo neumí podle zákona zadávat. Minulý týden mu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil další soutěž na IT služby.
Jde v pořadí už o třetí obdobný verdikt týkající se jediného projektu – Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek, takzvaného NEN. Už před pěti lety zaplatilo ministerstvo za neférové hledání dodavatele softwaru NEN půlmilionovou pokutu. Loni mu zase antimonopolní úřad zakázal uzavřít smlouvu na úpravy NEN, protože dodavatel byl vybrán v chybné soutěži.
Jedním z klíčových tvůrců NEN je firma Tesco SW, kterou vyšetřují policisté kvůli zmanipulovaným veřejným zakázkám na jiné projekty. Spoluvlastní ji Josef Tesařík, bratr dnes již bývalého senátora za ČSSD Martina Tesaříka.
Tesco má kromě autorství systému na kontě také spolupráci na provozu NEN v konsorciu s firmou O2. Zakázku partneři získali, přestože původní smlouva na dodávku systému zakazuje, aby se dodavatel NEN podílel na provozu.
Protežované Tesco
Poslední soutěž na technickou podporu NEN za 100 milionů korun zrušil antimonopolní úřad kvůli tomu, že se ministerstvo pro místní rozvoj nedokázalo vypořádat s námitkami konkurentů Teska. Ti tvrdí, že zadávací podmínky byly Tesku či jeho partnerům šity na míru.
Kdo zpochybnil Národní ekonomický nástroj
|
Ministerstvo podle mluvčí Veroniky Vároši zatím zvažuje, jak se k rozhodnutí ÚOHS postaví. Ministryně Karla Šlechtová má však potíží s NEN víc.
Systém měl od začátku července letošního roku nahradit komerční platformy, jejichž prostřednictvím státní instituce, úřady a obce veřejné zakázky zadávají.
Jenomže NEN ani po 2,5 roku ostrého provozu nemá u zadavatelů a dodavatelů práce pro stát dobrou pověst. Část jich ho odmítá jako nekomfortní, nepřehledný a těžkopádný.
„Než se v něm takový truhlář z Vysočiny prokliká k zakázce, o kterou by měl zájem, ztratí tolik času, že to nakonec vzdá,“ tvrdí Jaroslav Čížek, jeden a tvrdých kritiků systému. Sám má firmu, která vyhledává a zasílá klientům seznamy zakázek, které jsou pro ně zajímavé. Pracuje tudíž jak se soukromými nástroji, tak se státním systémem, který podle něj co do komfortu na soukromou konkurenci nemá.
O tom svědčí i malý zájem o NEN. „K dnešku je v něm evidováno 448 zadavatelů,“ vypočítává mluvčí Vároši. „Loni byly přes NEN zadány zakázky v hodnotě 4,4 miliardy korun,“ dodává. To je ale jen zlomek celého trhu. V zemi je kolem 15 tisíc zadavatelů, kteří si loni objednávali práci za 486 miliard korun.
Zadavatelé zakázek využívají kromě NEN soukromé elektronické platformy a tržiště. Se dvěma jejich provozovateli – firmami QCM a Tender Systems – má stát dokonce smlouvu a financuje je jako oficiální koncesovaná tržiště.
Od prvního července letošního roku ale financování koncesovaných komerčních nástrojů končí. Jejich služby budou zpoplatněny (platit za ně bude vítěz veřejné zakázky procentem z platby, kterou za práci dostane). A kdo bude chtít používat systém nadále zadarmo, bude odkázán jen na neoblíbený státní NEN. Ten má být také pro orgány státní správy od začátku července povinný. Později mají výhradně NEN začít používat i další skupiny zadavatelů veřejných zakázek.
NEN nechceme!
Proti povinnému používání NEN pro vládu, ministerstva a centrální úřady se zvedl mohutný odpor. Například ministr zemědělství Marian Jurečka Karle Šlechtové napsal, že NEN považuje za „nekomfortní, drahý a rizikový“.
Přechod z koncesovaných tržišť na NEN je podle něj „šitý horkou jehlou“ a „nepočítá s žádným exit plánem“. Jurečka chce pro svůj resort požádat vládu o výjimku z povinného používání a odmítá systém svým podřízeným doporučit.
Podobně se vzpouzejí další úřady, jak lze vyčíst z výstupů meziresortního připomínkového řízení k návrhu vládního usnesení o povinném používání NEN od začátku července.
Zdá se tak, že se povinnost používat NEN nakonec odsune. „V současné chvíli ukončujeme vypořádávání materiálu o povinném využívání NEN, vládě ho předložíme co nejdříve,“ tvrdí mluvčí ministerstva Vároši.
„Nad povinným užíváním NEN visí otazník,“ upozorňuje David Horký z firmy QCM, která provozuje elektronické tržiště Gemin a patří ke dvěma koncesovaným soukromým poskytovatelům těchto služeb.
Podle Horkého je už prakticky jisté, že od začátku července přestane stát financovat koncesované soukromé platformy, a bude tak platit výhradně vlastní NEN. Diskuse však směřuje k tomu, že zadavatelé budou mít minimálně do poloviny příštího roku stále na výběr, zda přejdou k NEN, nebo zda zůstanou u soukromých tržišť, která by poskytovala službu za úplatu.
Ministerstvo ujišťuje, že i přes komplikace s aktualizací a technickou podporou služeb NEN po verdiktech antimonopolního úřadu funguje systém normálně. „Provoz NEN je zajištěn provozní smlouvou. NEN je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, což je i potvrzeno jeho certifikací,“ prohlašuje mluvčí Vároši.
Podle řady kritiků je však systém NEN zbytečný a předražený.
„Jeho vývoj začal v době, kdy už existovaly obdobné systémy v řadě soukromých firem. A stál mnohem víc než u nich,“ tvrdí Čížek, který celý projekt NEN považuje za „tunel na veřejné peníze“.
Příliš drahý špás
Stejně na systém ministerstva nahlíží David Horký z QCM, jeden z aktérů iniciativy NENEN, jejímž cílem je projekt zrušit. „NEN stál zhruba půl miliardy korun a jeho roční provoz vyjde skoro na 50 milionů korun, navíc se ministerstvo pokoušelo vysoutěžit další služby k němu za 150 milionů. Přitom provoz všech obdobných nástrojů komerčních firem u nás stojí asi 20 milionů ročně,“ tvrdí Horký.
Ministryně Šlechtová ale za kritikou NEN vidí zájem podnikatelů, které povinné používání státního nástroje může připravit o byznys.
„Projekt NEN jsem zdědila, začal vznikat v roce 2012, já jsem se po svém nástupu zaměřila na jeho bezpečnost a funkčnost. Domnívám se, že soukromé společnosti mají obavy, že přijdou o byznys, za který pobírají miliony měsíčně z veřejných peněz. Není divu, že se čím dál tím častěji mediálně ozývají,“ uvádí. Česko podle ní musí s projektem pokračovat už kvůli regulím EU.
