Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Aktuální satelitní snímky pro každého. Levné družice startují revoluci

  10:20aktualizováno  10:20
Mít svou vlastní družici ve vesmíru už není jen výsadou světových vlád a státem řízených organizací. Díky společnostem, které se rozhodly využít nových mimoplanetárních podnikatelských příležitosti, se vypuštění vlastní družice na oběžnou dráhu Země nebo získání aktuálních snímků planety stává cenově dostupné i pro menší firmy.

Studenti ČVUT se podíleli na stavbě nanodružice VZLUSAT-1, která v létě vyletí do vesmíru (14. 4. 2016) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Dlouhou dobu Zemi sledovaly a fotografovaly převážně velké a drahé satelity, které mají velikost autobusu a stojí i 300 milionů dolarů. Vypuštění těchto 3175 kilogramů vážících technologických zázraků je časově náročné a navíc často běží na zastaralých počítačových systémech.

Mezery na trhu využili nekonvenční podnikatelé, kteří začínají vesmír zaplavovat malými a relativně levnými satelity. Díky těm je prostor na oběžné dráze Země přístupný i menším soukromým firmám.

Oběžné dráhy kolem Země

  • Nízká oběžná dráha (LEO) – 150 - 2000 kilometrů nad povrchem Země. Mezinárodní vesmírná stanice ISS je ve výšce 400 kilometrů.
  • Střední oběžná dráha (MEO) – 2000 - 35 000 kilometrů nad povrchem Země. Ve výšce 20 200 km obíhají družice GPS, ruské Glonassy se pohybují ve výšce 19 100 km a Galileo je ve výšce 23 222 km.
  • Dráha přechodná ke geostacionární (GTO) - mezistanice pro příliš těžké družice mířící na GEO.
  • Geostacionární dráha (GEO) - ve výšce 35 800 kilometrů nad povrchem Země.
  • Vysoká oběžná dráha (HEO) - začíná nad geostacionární dráhou.

Možnost získat relativně levně každodenní snímky Země z různých úhlů vyvolala u mnoha zákazníků nadšení. Firmy jsou za denní aktualizace průmyslových, zemědělských či jiných údajů ochotny zaplatit nemalé peníze.

Vesmírné fotky na prodej

Své o tom ví například společnost Planet Labs, kterou založili tři bývalí inženýři z NASA - Will Marshall, Robbie Schingler, Chris Boshuizen. Ti od roku 2010 vysílají na nízkou oběžnou dráhu Země do výšky 450 kilometrů malé družice o velikosti 10x10x10 s názvem CubeSats, jejichž životnost není delší než 3 roky.

Za přístup k aktuálním snímkům jim miliony dolarů ročně platí například mexická vláda, německé kosmické agentury i zemědělské korporace jako Monsanto, Wilbuer-Ellis nebo Bayer Crop Science.

Právě aktuálnost snímků je zde klíčová. Jedním z cílů Planet Labs je pořizovat každý den nové fotky, které uživatelům umožňují porovnávat vývoj v čase, což například snímky z aplikace Google Earth neumí, protože jsou často měsíce nebo roky staré.

Planet Labs dává příležitost i neziskovým organizacím a studentům, kteří mají přístup ke snímkům zdarma. Příkladem jsou třeba organizace, které bojují proti odlesňování či monitorují polární tání ledového příkrovu a zajišťují takové pomyslné „denní účetnictví stavu Země“, jehož cílem je podnítit lidi, aby se k ní chovali zodpovědněji.

Největší překážkou je podle Planet Labs vypuštění družice na oběžnou dráhu. Problém inspiroval novozélandskou startupovou společnost Rocket Lab, v čele s Peterem Beckem, která se zaměřila na přepravu mini satelitů do vesmíru (více o něm čtěte zde).

Nový Zéland je pro rakety ideální, říká muž, který demokratizuje vesmír

Peter Beck plánuje přepravovat do vesmíru nové mini družice každé tři dny. Časté a cenově dostupné lety podle něj umožní rozvoj segmentu malých satelitů, které dosud musely být z finančních důvodů vynášeny na oběžnou dráhu spolu s jiným nákladem. To by mohlo velmi rychle zvýšit počet družic na oběžné dráze Země, kterých Úřad OSN pro vesmírné záležitosti v loňském roce napočítal 4 256.

Česká družice ze Šríharikoty

Svoji družici po 14 letech vyslalo na nízkou oběžnou dráhu i Česko. První technologická nanodružice VZLUSAT-1 byla odpálena letos 23. června z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota (více o tom čtěte zde).

Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Jejím úkolem je měřit složení zbytkové atmosféry a otestovat funkčnost několika přístrojů českých průmyslových firem v kosmickém prostředí. Společně s ní bylo do vesmíru vysláno 29 nanosatelitů ze 14 zemí.

„Konkurenční prostředí ve vesmírném průmyslu integruje vesmírnou a pozemskou ekonomiku, což povede k rozkvětu činností, které budou směřovat k cestě na Mars nebo ke kolonizaci jiných světů. Ty se díky tomu stanou mnohem uvěřitelnější a cenově dostupnější,“ předpovídá jeden z investorů Planet Labs Steve Jurvetson.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Projekt od počátku čelil kritice ze strany ekologů a způsobil masivní odsun...
V Kyrgyzstánu mohou kvůli Liglassu padat hlavy, firma varuje před arbitráží

Obvinění z blamáže i volání po padání hlav ve vládě zní v Kyrgyzstánu v souvislosti s aférou okolo české firmy Liglass Trading. Ta měla podle dohody s...  celý článek

Ilustrační snímek
Toalety ucpalo 100 000 eur v bankovkách. Švýcaři zjišťují jejich původ

Nad neobvyklým nálezem, který učinili na toaletách jedné z ženevských bank, si nyní láme hlavu švýcarská policie. Záchody finančního domu a posléze i tří...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump zakázal firmě podporované Čínou nákup amerického výrobce čipů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zablokovala akvizici firmy Lattice Semiconductor. Výrobce čipů a­ polovodičů z Oregonu se měl stát součástí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.